Většina lidí, kteří se nenarodili ve Švédsku, nebude nikdy ekonomicky soběstačná, přičemž migranti ze Středního východu a Afriky dosáhnou nejnižší hodnoty v nové studii provedené ekonomy Johanem Eklundem a Johanem P. Larssonem na švédském fóru pro podnikání.
Studie, která zkoumala soběstačnost švédských přistěhovalců, zjistila, že rozdíl v míře zaměstnanosti mezi původními Švédy a přistěhovalci je jedním z nejširších v Evropě.
Studie dále konstatovala, že v roce 2016 byla nejnižší úroveň soběstačnosti mezi migranty z Afriky a ze Středního východu, přičemž pouze 38 procent a 36 procent z nich bylo rozhodnuto o soběstačnosti. Naopak obyvatelé Švédska a imigranti z jiných skandinávských zemí měli míru soběstačnosti 73 procent a 89 procent, což bylo dvakrát více.
V současné době tvoří asi 20 procent švédské populace migranti. Píše portál RMX.
V průměru asi 50 procent migrantů dosáhlo základní soběstačnosti tím, že vydělalo 1 200 EUR nebo více za 12 až 13 let poté, co přišli do Švédska. Většina přistěhovalců však zůstala závislá na vládním financování, přičemž přibližně 600 000 cizinců v zemi s 10 miliony lidí nebylo soběstačných, což studie považovala za všechny občany, kteří vydělají 12 600 švédských korun (1 200 EUR) měsíčně.
Úroveň soběstačnosti se v některých městech liší. Zatímco ve Stockholmu vykazovali migranti ve srovnání s průměrem Švédska vysokou soběstačnost, migranti z Malmö byli nejméně soběstační.
Je však důležité poznamenat, že studie rozlišovala mezi soběstačností a zaměstnáním, protože ve Švédsku je každý, kdo pracuje alespoň jednu hodinu týdně, považován za zaměstnaného.
V tomto ohledu, ačkoli 55 procent migrantů je zaměstnáno během pěti let po příchodu do Švédska, jen 30 procent migrantů se v tomto časovém rámci stane soběstačnými.
Údaje z let 1990 až 2016 odhalily, že většina migrantů v produktivním věku se v tomto období nestala soběstačnou, přičemž 600 000 migrantů nebylo v roce 2016 ekonomicky soběstačné.
