Naši redakci oslovil také čtenář, který nám poslal svůj blog (https://ceskoaktualne.cz/2020/05/zpravy-z-domova/sok-vedeni-brna-schvalilo-arabstinu-na-uradech/). Na představitele města Brno se kvůli tomu obrací s dotazy na toto téma také řada občanů.
Redakce oslovila také Markétu Vaňkovou, primátorku města Brna, která napsala “Od roku 2018 probíhá na Magistrátu města Brna projekt kulturních tlumočníků, kteří pomáhají v komunikaci cizincům žijícím v Brně a také zaměstnancům magistrátu a jiných institucí. Ti přicházejí do styku s lidmi z mnoha zemí a mnohdy se s nimi nedokáží domluvit, což je pro obě strany frustrující. Brno je v současné době městem s druhým nejvyšším počtem cizinců. Cizinců s evidovaným pobytem zde žije podle aktuálních statistik 33 tisíc (jde o obyvatele zemí mimo Evropskou unii, nejvíce příchozích pochází z Ukrajiny, Vietnamu a Ruska). Pokud chceme, aby tu lidé jiných národností pracovali a žili legálně, tak je jim potřeba vysvětlit pravidla a normy platné v ČR. Výběr jazyků, které by měli tlumočníci ovládat, byl stanoven na základě údajů o počtech cizinců žijících v Brně, kterými disponuje Ministerstvo vnitra, a názorů expertů na bezpečnost. Jsou mezi nimi rumunština, ukrajinština, ruština, vietnamština a arabština. Úřad díky tomuto získal také lepší přehled o dění v těchto komunitách.”
Jak dále primátorka uvedla, “Díky projektu město Brno očekává i úspory peněz z veřejných rozpočtů. Například lze díky lepší komunikaci s úřady očekávat zvýšenou schopnost cizinců platit si péči v nemocnicích, předpokládá se zvýšení legální zaměstnanosti cizinců, a teda i omezení nelegálního zaměstnávání, čímž stoupnou příjmy ze sociálního a zdravotního pojištění a výběr daní. Obdobné projekty fungují v řadě měst západní Evropy, kde k nim úřady přistoupily většinou poté, co se zjistilo, že bez znalostí společného jazyka a znalosti života cizineckých komunit je práce úřadů s cizinci mnohem obtížnější.”
Na oficiální stránce města Brno jsme také našli poznámku, že jde o nesprávné tvrzení, které se nezakládá na pravdě. Brno se proto vyjádřilo i k spolupráci s cizinci. “Jestliže chceme, aby tu lidé jiných národností pracovali a žili legálně, tak je jim potřeba vysvětlit naše pravidla, aby jim rozuměli. Z tohoto důvodu připravilo město projekt zaměřen na úředníky a zaměstnance dalších institucí, kterým bude pracovník s jazykovými znalostmi pomáhat v komunikaci s klienty z jiných zemí. Projekt se také snaží zlepšit přehled Magistrátu města Brna o dění v cizineckých komunitách na území města Brna. Díky projektu město Brno očekává i úspory peněz z veřejných rozpočtů: Díky lepší komunikaci s úřady lze očekávat zvýšenou schopnost cizinců platit si péči v nemocnicích, očekává se zvýšení legální zaměstnanosti cizinců a díky omezení nelegálního zaměstnávání stoupnou příjmy ze sociálního a zdravotního pojištění a výběr daní”.
Jak se město Brno dále ve svém stanovisku na stránce vyjádřilo, “projekt nemá za cíl žádným způsobem ovlivňovat migrační politiku, přijímání uprchlíků či přemisťování žadatelů o azyl. Města na to podle zákona nemají ani kompetence. Ta mohou nanejvýš upravovat prostředí, ve kterém se cizinci integrují. Předchází se tak problémům s integrací – jde o prevenci problémů, jak je známe ze zahraničí, kde byly tyto procesy nastaveny až zpětně, když se zjistilo, že bez nich nastávají problémy. Brno je v současné době městem s druhým nejvyšším počtem cizinců v ČR. Cizinců s evidovaným pobytem zde žije podle statistik kolem 27 tisíc (jde o obyvatele zemí mimo Evropskou unii, nejvíce příchozích pochází z Ukrajiny, Vietnamu a Ruska)”.
Magistrát Brna sa nevyhl ani odpovědi, jestli zavádí na úřadě arabštinu. “Díky projektu budou na Magistrátě města Brně pracovat 4 noví tlumočníci. Díky nim se bude možné na úřadě domluvit vietnamsky, rusky/ukrajinsky, rumunsky a arabsky. Výběr jazyků, které by měli tlumočníci ovládat, byl stanoven na základě údajů o počtech cizinců žijících v Brně, kterými disponuje Ministerstvo vnitra, a také na základě doporučení bezpečnostních odborníků. Tlumočníci běžně pracují například u soudů, proč by tedy neměli působit i na dalších institucích”.
Jak dále město Brno dodalo, “Obdobné projekty fungují v řadě měst západní Evropy, kde k nim úřady přistoupily většinou poté, co se zjistilo, že bez znalostí společného jazyka a znalosti života cizineckých komunit je práce úřadů s cizinci mnohem obtížnější. V Praze usilují o porozumění mezi úředníky magistrátu a cizinci od roku 2014. Rozdíl je v tom, že tlumočníci ani sociální pracovníci zaměření na tuto problematiku nejsou přímo zaměstnanci magistrátu, tuto práci vykonávají externě. Spuštění projektu závisí na schválení dotace. Začátek je naplánován na září letošního roku s dobou trvání na dva roky. Z rozpočtu města Brna bude na tento projekt vyčleněno 300 tisíc korun. Další prostředky do potřebných 10 milionů korun získá město z dotací a od partnerské organizace projektu společnosti SocioFactor, s.r.o”.
(SCa, il.foto: aevgconference2019.sk)
