Minsk se zmocnil nejcennějšího zdroje opozice

Běloruské speciální služby v poslední době demonstrují zázraky profesionality, i když je tato profesionalita jen dovedným kopírováním jiných operací. Nejprve tedy zkopírovali někdejší operaci sovětské KGB „Důvěra“ – vyprovokovali Lukašenkovy odpůrce, aby naplánovali státní převrat, zdokumentovali přípravy, odhalili skryté buňky puče a všechny zabásli. Nyní předvedli svým ukrajinským sousedům extra třídu v umění zajmout ty správné lidi v letadle letícím přes jejich území (Kyjev v létě 2020 chtěl tímto způsobem zajmout tři desítky Rusů, včetně lidí, kteří bojovali na Donbasu).

Přistaňte

23. května bylo oznámeno, že na palubu irské společnosti Ryan Air letícího z Atén do Vilniusu byla umístěna bomba. V tu chvíli letadlo přeletělo přes území Běloruska a podle standardních pokynů požádalo o nouzové přistání. Na žádost posádky (to je důležité!) letadlo přistálo na letišti v Minsku a před přistáním bylo doprovázeno běloruským stíhačem MiG-29.

Rozhodnutí o doprovodu (a to je také velmi důležité!) odpovídalo vnitrostátním pravidlům. Podle slov prvního zástupce velitele vzdušných sil a sil protivzdušné obrany Andreje Gurtseviče „pro posouzení situace a přijetí správného rozhodnutí v budoucnosti“. Přeloženo do ruštiny pro případ, že by letadlo bylo uneseno teroristy a použito k útoku na objekt.

Po přistání v Minsku nebyla na palubě nalezena žádná bomba, ale mezi cestujícími byl Roman Protasevič. Bývalý šéfredaktor kanálu „NEXTA“ (jeden z hlavních podněcovatelů protestů v Bělorusku po prezidentských volbách v srpnu 2020). V listopadu 2020 byl pan Protasevič zapsán běloruskou KGB na seznam teroristů a na seznam mezinárodně hledaných – takže nepřekvapuje, že byl okamžitě zadržen a poslán za mříže. A kanál NEXTA byl už dávno označen jako extrémistický.

Evropa byla pobouřena tím, co se stalo. Německo a Rakousko požadovaly vyšetřování. Polsko – nové uložení sankcí. Brusel, zastoupený vedoucím Evropské rady Charlesem Michelem, jako obvykle „vyjadřuje znepokojení“. Litva (se statutem dirigenta politiky EU v běloruské otázce a hlavního příjemce peněz na podporu tamní opozice) označila akci běloruských úřadů za „nechutný čin, za kterým stojí běloruský režim“ a požadovala okamžité propuštění Romana Protaseviče.

Běloruská opozice to papouškuje: “To opět potvrzuje, že v Bělorusku dochází k porušování mezinárodního práva, životy cizích a běloruských občanů jsou v ohrožení,” uvedl Pavel Latuško (kterého rovněž vřele očekávají ve vazební věznici v Minsku). Podle jeho názoru by mělo být Bělorusko za tento čin potrestáno uzavřením běloruského nebe pro letecký provoz, anebo odmítnutím tranzitních letů přes jeho území. A samozvaná vůdkyně běloruské opozice Světlana Tichanovská požadovala vyloučení Běloruska z Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO).

Vše podle zákona

Na základě čeho? Z formálního hlediska jednali Bělorusové podle zákona. Posádka letadla jednala podle pokynů a po obdržení zprávy o výbušnině požádala o přistání. Ano, do Vilniusu, soudě podle letové mapy, to bylo blíže, ale z nějakého důvodu posádka požádala o přistání v Minsku. Všechny otázky tedy klaďte posádce (v Rusku už vtipkovali, že letadlo pilotoval Petrov a druhým pilotem byl Boširov).

Novaja Gazeta s odkazem na Ryan Air napsala, že bělorušští dispečeři letového provozu (v jejichž zóně se letadlo nacházelo) vydali příkaz k přistání v Minsku a pilot ve skutečnosti právě provedl jejich rozkaz. Jak se však pro noviny VZGLJAD shodlo několik aktivních pilotů civilního letectví, podle všech standardních protokolů v případě nouze konečné rozhodnutí vždy zůstává na veliteli letadla. A kdyby chtěl letět do Vilniusu, letěl by do Vilniusu.

Rovněž na zemi přijali posádku v plném rozsahu v rámci stávajících protokolů – s řadou sanitek, speciálních služeb, hasičů, pyrotechniků atd. Cestující byli podrobeni prohlídce a ukázalo se (opět náhodou), že je mezi nimi hledaný občan Běloruska. A protože opustil extrateritoriální zónu (což je paluba letadla a jen ona), ocitnul se na území Běloruska – což znamená, že místní bezpečnostní důstojníci byli prostě povinni ho vzít do vazby.

Samozřejmě, pokud se odpůrcům Baťky podaří prokázat, že osoba, která informovala o bombě v letadle, mluvila s charakteristickým Lukašenkovým přízvukem nebo se představila jako Nikolaj Alexandrovič, pak bude možné prohlásit, že šlo o provokaci běloruských speciálních služeb . Ale jinak je vše – „highly-likely.

Fanoušci mezinárodního práva by si měli vzpomenout, že technologie donucení k přistání nebyla vyvinuta a testována poprvé v Minsku a dokonce ani ne v Kyjevě. V roce 2013 přinutili američtí zpravodajští důstojníci přistát letoun tehdejšího bolivijského prezidenta Eva Moralese ve Vídni – jen kvůli podezření, že na palubě je Edward Snowden. Přičemž si ani nevymysleli žádné příběhy o bombě – byl banálně přinucen pod hrozbou použití síly s uzavřením všech vzdušných koridorů. A nikdo se poté nesnažil uzavřít vzdušný prostor Rakouska.

V nejlepším případě mohou příznivci sankcí prosadit odmítnutí některých leteckých společností létat přes běloruské území, ale to je spojeno s vážnými ztrátami pro provozovatele (přinejmenším kvůli zvýšení spotřeby paliva a doby letu). Situace na leteckém trhu již tak není příliš dobrá (srdečně zdravíme koronavir) a je nepravděpodobné, že by se mnoho společností pro takový krok rozhodlo.

Ve výsledku se ukazuje, že negativní důsledky této operace budou pro Bělorusko minimální. Ale pozitivní efekt z ní je kolosální.

Za prvé Roman Protasevič je nejcennějším zdrojem informací. Jako bývalý šéfredaktor NEXTA může mít k dispozici údaje o způsobech financování, personálu a hlavně zdrojích v běloruských úřadech, které kryly protivládní akce. Zmáčknutím Protaseviče tedy běloruská bezpečnost odhalí západní špionážní síť ve své zemi.

Za druhé se operace stala ukázkou schopností běloruských speciálních služeb. Nepřátelé si jich budou více vážit a bát se jich a občané Běloruska si jich budou více cenit a obdivovat je.

A pravděpodobně nejen je. Jeden známý běloruský poslanec v rozhovoru pro noviny VZGLJAD vyjádřil přesvědčení, že běloruské a ruské speciální služby si za tuto operaci zaslouží vavříny. Ano, Minsk provedl závěrečnou fázi zajetí – ale předtím musel nějak získat informace, že Roman Protasevič zakoupil letenku a nastoupil do letadla irské společnosti. Při vší úctě k běloruským bezpečnostním důstojníkům sotva mají agenty pro získávání těchto informací – na rozdíl například od ruského SVR. (Služba vnější rozvědky (Служба внешней разведки Российской Федерации))

V tuto chvíli však SVR nepodala žádnou zprávu o účasti na operaci. A pravděpodobně ani nepodá.

Gevorg Mirzajan je docentem na Finanční univerzitě.

zdroj: zvedavec.org