Ruská vojenská operace vstoupila do svého čtvrtého měsíce a má významný dopad jak na Evropu, tak i na zbytek světa. Před našima očima se rodí nový vojensko-politický světový řád. Opatření v oblasti klimatu jsou odsouvána do pozadí, protože závislost na fosilních palivech sílí; nedostatek potravin a dalších zdrojů tlačí jejich cenu nahoru, a tím vzniká nebezpečí hladomoru po celém světě; počet uprchlíků a vysídlených osob v rámci svého státu dosáhl svého vrcholu od dob Druhé světové války, a to je také vážný problém. Navíc, čím déle se boje protahují, tím vyšší je riziko jaderného incidentu nebo havárie. A protože se administrativa Bidena očividně rozhodla „oslabit“ Rusko rozsáhlými dodávkami zbraní na Ukrajinu, a to včetně protilodních raket, a protože americká rozvědka, jak se ukázalo, pomáhá Kyjevu informacemi, je nanejvýš jasné, že USA a NATO vedou zástupnou válku s Ruskem.
Média a politické elity nám tak nabízejí jednostranný pohled, že se to sotva dá nazvat diskusí. Ti, kteří se odváží vyslovit jiný, než obecně uznávaný názor, nejsou do velkých médií vpuštěni. V důsledku, alternativní názory prakticky není slyšet. Ostatně ti, kteří mluví o historických souvislostech nebo o tom, jak Západ sám uspíšil ukrajinskou tragédii, v žádném případě neospravedlňují kroky Ruska. V naší křehké demokracii se zdá, že nesouhlas a jiný názor nejsou zakázány. Proč tedy v hlavních vysílacích časech neslyšíme plodnou diskusi na toto téma? Opravdu nelze veřejně pochybovat o tom, že dodávky zbraní na Ukrajinu nejsou chytrým tahem? Opravdu nelze vést diskusi o hrozícím jaderném konfliktu? Proč jsou ti, kteří nesouhlasí, osočováni za svou dobře vyargumentovanou kritiku ukrajinských pravicových radikálů a ano, nacionalistů? Obrození nacismu a fašismu je dnes v mnoha zemích Evropy a Ameriky lechtivým tématem. Proč je pošramocená pověst Ukrajiny zamlčována a dokonce popírána?
Čeho se dnes hodně nedostává, ať už v televizi, na internetu nebo v Kongresu, to jsou alternativní názory a pohledy. Zdrženlivé názory těch, kteří nesouhlasí s myšlenkou, že kompromis v jednáních je prohra, a těch, kteří vyžadují výslovné zastavení bojů, nejsou slyšet. A to ani myšlenka na obnovení Ukrajiny a vytvoření tak suverénního, nezávislého a prosperujícího státu.
