V podobném duchu psal včera v Mladé frontě Dnes senátor Jirsa. I on nehovoří o jedné sirce či jiskře, ale o ekologických aktivistech a o jimi prosazovaném zacházení s přírodou. Jejich cílem je – podle něho, a já jeho názor sdílím – „nedovolit otevřít veřejnou debatu o současné strategii ochrany přírody v českých národních parcích“. On často bojuje za Šumavu, dnes i za České Švýcarsko.
I tento požár je dalším selháním naší současné vlády, její údajná pravicovost ani o milimetr nezměnila militantní zelené postoje předcházejících vlád. Premiér Fiala v Hřensku řekl: „musel bych mít klapky na očích, kdybych neviděl klimatickou změnu“. Peníze za výzkum klimatu jsou tedy evidentně vyhozenými penězi, stačí, když se premiér (bez klapek na očích) podívá.
Zmínil jsem peníze. Státní rozpočet se potápí v dluzích a deficitech. Některým privilegovaným skupinám se však přidává. V novele státního rozpočtu na rok 2022 si ministr kultury Baxa vybojoval vyšší filmové pobídky. Asi proto, že filmů máme tak málo, že se jejich počet musí uměle zvyšovat. Je to potřeba. Už je opravdu trapné, že Česká televize musí pořád do nekonečna opakovat Vinnetoua a Angeliku. A také Buda Spencera a Terence Hilla. Všechno filmy ze šedesátých let. Asi by i Česká televize měla dostat víc peněz.
