Opozice sice návrh vítá, ale kritizuje, že řešení přichází pozdě. Podle předsedu SPD Tomio Okamury, „SPD volalo po zastropování již několik měsíců, vláda ale ceny zastropovala na extrémně vysoké úrovni, Češi tak budou za elektřinu platit čtyřikrát víc než Slováci, jde o faktické zdražení o sto procent oproti loňskému roku. U plynu dokonce o 300 procent.“
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) řekl, že vládní nařízení o horní hranici cen elektřiny a plynu vyjde hned poté, co novela energetického zákona projde legislativním procesem. Pokud věc sněmovna během pátku schválí, bude ji muset ještě projednat Senát, který nad ní zasedne v úterý odpoledne. Poté dokument dostane k podpisu prezident Zeman.
Kabinet Petra Fialy (ODS) chce stanovit maximální ceny pro domácnosti a živnostníky u silové elektřiny na šesti korunách včetně daně z přidané hodnoty za jednu kilowatthodinu, u plynu na třech korunách za kilowatthodinu včetně DPH.
Šetření se nevyhne ani samotnému Senátu a začíná šetřit také Poslanecká sněmovna. V horní komoře je v kancelářích maximálně jednadvacet stupňů a na chodbách patnáct. Na toaletách se až na výjimky používá jen studená voda. „Budeme také dopředu zjišťovat, které prostory jsou aktuálně využity a podle toho budeme topit,“ řekla tisková tajemnice Senátu Lada Faldynová. V prostorách dolní komory se nyní topí jen mezi sedmou a sedmnáctou hodinou. Teplotu snížili o tři stupně. „V letošním roce by měla úspora dosáhnout ještě do konce roku 660 tisíc korun, v příštím roce je to za každý měsíc asi 150 tisíc korun,“ popisuje předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).
Zhruba patnáct až dvacet procent nákladů chce podle svého prohlášení ušetřit i Úřad vlády. Jeho zástupci avizovali, že by se v objektech mělo méně svítit.
(šč), il.foto: commons.wikimedia.org
