„Nebudeme zvyšovat lidem daně, i když je tu určitá poptávka,“ prohlásil 11. listopadu loňského roku v rozhovoru pro Blesk český premiér Petr Fiala.
Uvedl, že jedinou výjimkou by byla takzvaná „válečná daň“ neboli daň z mimořádných zisků uvalená na energetické společnosti, rafinérie a banky. I když experti z vládní Národní ekonomické rady (NERV) dlouhodobě poukazují na to, že neexistuje způsob, jak konsolidovat veřejný rozpočet bez zvýšení daní.
Premiér Fiala to zopakoval před několika dny v rozhovoru pro časopis Respekt s tím, že koaliční strany se k tomu zavázaly v rámci programového prohlášení vlády. „Mnozí z nás v ODS jsou přesvědčeni, že je lepší mít nižší daně a nerozdělovat peníze tímto způsobem, proto ODS ještě před volbami souhlasila s (opozičním) návrhem ANO (…) snížit daně,“ řekl tehdy Fiala.
Programové prohlášení vlády však obsahovalo pouze vágní formulace, které tvrdily, že cesta ke stabilizaci veřejných financí nespočívá ve zvýšení daňové zátěže a včetně slibu, že vláda zavede blíže nespecifikovaný strop pro výši daňového zatížení.
Kromě toho vláda po novém roce revidovala programové prohlášení a vypustila z něj některé pasáže. Naopak zde byl závazek, že vláda připraví úpravy jak na příjmové, tak výdajové straně rozpočtu s cílem návratu k dlouhodobě udržitelným financím, z čehož vyplynulo, že i když vládní politici nadále proklamují typu „přímé daně zvyšovat nebudeme“, zvýšení daní musí v nějaké formě přijít.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) to začal opatrně přiznávat například v jednom z rozhovorů pro Týdeník Echo. Minulý měsíc však tvrdil, že v konsolidačním balíčku „rozhodně nebude“ zvýšení odvodů pro osoby samostatně výdělečně činné.
I tak vláda nakonec oznámila, že minimální odvody pro OSVČ bude v příštích letech postupně zvyšovat. Kromě toho plánuje také zvýšit daň z příjmu právnických osob z 19 na 21 procent a chce zvýšit daň pro lidi vydělávající trojnásobek průměrné mzdy na 23 procent, čímž se rozšíří okruh plátců ve vyšší skupině. Dosud platili 23 procent pouze ti, kteří vydělávali více než čtyřnásobek průměrné měsíční mzdy, zatímco ostatní podléhali dani 15 procent.
Dojde také ke zvýšení poplatku za roční dálniční známku z 1 500 kč na 2 300 korun, ke snížení daňových výjimek a k opětovnému zavedení zdravotního pojištění ve výši 0,6 procenta mzdy.
Analytička agentury Echa Lenka Zlámalová upozornila, že vláda se snažila zvýšit přímé daně místo výrazného seškrtání výdajů na státní dotace, z nichž škrtala jen 11 procent z 500 miliard korun. „Kabinet v čele s ODS zvyšuje přímé daně, aby dotační byznys mohl dál platit. Rozhodnutí je pozoruhodné i politicky. Obecně platí, že je chytré zasahovat do příjmů a výdajů takovým způsobem, aby se dotkly opozičních voličů, spíše než vládního tábora. Tady zejména ODS a také Piráti nejvíce poškozují zájmy vlastních voličů, kterým slíbili, že daně zvyšovat nebudou,“ napsala Zlámalová.
