Doposud německá spolková vláda nevysvětlila na jakém právním základu byli od 4.září 2015 žadatelé o azyl masivně přijímáni na území Německa.

Informace byla obsažena ve zprávě právní komise Bundestagu, která byla zveřejněna až nyní na Welt am Freitag.

Podle německého azylového zákona by všem žadatelům o azyl měl být odepřen vstup, kteří přicházejí do Německa přes bezpečnou třetí zemi jako například Rakousko. Podle autorů zprávy však existují dva způsoby, jak se vyhnout této „povinnosti odmítnout vstup“.

Za prvé, pokud jde o „rozhodnutí Spolkové republiky Německo pro provádění azylových řízení“, která jsou založena na mezinárodním právu podle nařízení Dublinské dohody III. Za druhé, pokud jde o příslušné nařízení spolkového ministerstva vnitra “ z mezinárodních, humanitárních nebo politických důvodů“.

Podle Welt am Freitag však nebylo naplněno žádné takové uspořádání. Právo Německa na odlišné provádění azylových řízeních, které umožňuje Německu přijímat uprchlíky, kteří by jinak museli zůstat v jiných zemích, nebylo nikdy vyřešeno. S odkazem na „demokracii a vládu zákona“ je Bundestag podle odborného názoru povinen „sám přijímat všechna základní rozhodnutí v základních normativních oblastech“.

Zda bylo masové přijetí uprchlíků „rozhodujícím“ rozhodnutím, autoři zprávy, kteří se zavázali k přísné neutralitě, uvedli, že nebylo jasně stanoveno. Za to se právníci odvolávali na rozhodnutí spolkového ústavního soudu o rodinném přistěhovalectví.

Hodnocení právníků není nové. Případ sleduje bývalý předseda Spolkového ústavního soudu Hans-Jürgen Papier a bývalý ústavní soudce Udo Di Fabio. Ten připravil odbornou zprávu pro bavorskou zemskou vládu, pomocí níž předseda vlády Horst Seehofer (CSU) si chtěl vynutit ústavní opatření a tím i uzavření hranic. Ale zůstalo jenom u hrozby.

AfD i FDP oznámily, že svolají vyšetřovací výbor pro vyšetření migrantské politiky Angela Merkelsové (CDU) po možném zvolení do Spolkového sněmu. K tomu je zapotřebí podpora 25 procent poslanců.

(KPa, pz.cz, Foto: Shutterstock)

Komentáře