Mnoho vojáků NATO a na Ukrajině varuje, že Moskva se připravuje na válku – skutečnou válku. Dokonce i vojenské scénáře běloruské armády směřují k válce.
Aby však bylo možné útok spustit, Kreml, podle poslední ruské doktríny, musí získat převahu v propagandistické válce.
Stručně řečeno, podle moskevské doktríny: Nejdříve propaganda a poté útok. Nepřítel musí být zbaven vůle bojovat, být téměř připraven přijmout podmínky, které mu byly uloženy před zahájením války.
Důležitá země jako je Polsko, stále ztrácí svoji důležitost, ta se rozpadá v důsledku řady konfliktů vyvolaných Moskvou.
Nepřítelem Ruska je celý Západ, který má být rozdělen. Teprve potom může Moskva udeřit. Dočtete se o tom v ruské “odborné” literatuře věnované tzv válce 3.0, která se podobá moderní “Mein Kampf”.
Izolací tak důležité země, jako je Polsko, by určitě Moskva získala významné vítězství ve válce, která je zatím stále jen válkou lží a dezinformací. V ostatních zemích, navzdory všem velkolepým úspěchům v podkopávání demokratických společností, dochází k mobilizaci proti ruským činnostem. Existuje rostoucí přesvědčení, že hlavní hrozba pochází z Moskvy.
Moskva by byla schopna v Polsku využít atmosféry vnitřního pnutí, takže hlavní nebezpečí v očích značné části veřejnosti se stali uprchlíci, a že nebezpečí přichází ze Západu.
Hlasy nacionalistů nasazených Moskvou, i když stále okrajové, ale stále silnější, tvrdí, že musíme vystoupit nejen z Unie, ale také z NATO. Pokud budete číst například, že o spojenectví Polska, Íránu a Ukrajiny rozhodl Bandera, nebo že svět neví, že Osvětim je německý vyhlazovací tábor a obviní Poláky, jste u zdroje těchto „informací“ je třeba rozlišit pečlivě připravený plán Kremlu ,
Po všech zločinech, kterých se Stalin dopustil na Polácích, můžete stále najít ty, kteří se k jeho nástupcům budou chovat jako k důvěryhodným politikům. Někteří dokonce tvrdí, že bude s Ruskem bezpečněji.
Je tragikomické, že obě strany se začínají navzájem obviňovat, že jsou inspirovány Moskvou. Nemohou určit, jaký je jejich společný zájem, navzdory všem rozdílům, které přirozeně rozdělují politické strany.
(JRu, prvnizpravy.cz)
