Podle Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru (SIPRI) jaderné mocnosti aktivně modernizují svůj vojenský arzenál a zvyšují výdaje na obranu. Kromě toho se zvýšil objem světového obchodu se zbraněmi, varují odborníci.
Pro příznivce jaderného odzbrojení byl rok 2017 zvláštní, uvedly Deutsche Welle. 122 zemí, které jsou členy Organizace spojených národů, podepsalo dohodu, která je zavazuje, že nebudou vyrábět ani ukládat jaderné zbraně na svém území. Nicméně, po prozkoumání údajů Stockholmského mezinárodního institutu mírového výzkumu (SIPRI), „sen o světě bez jaderných zbraní se rozplynul jako loňský sníh”, uvedla autorka materiálu Nina Verkhoyzerová.
Podle statistik zveřejněných odborníky má svět stále 14 465 kusů jaderných zbraní, soustředěných v rukou devíti států: Spojených států, Ruska, Británie, Francie, Číny, Indie, Pákistánu, Izraele a Severní Koreje. A přestože jsou tyto země v menšině, ani nepomyslí na to, že se jich začnou zbavovat.
Ve srovnání s rokem 2016 se snížil počet jaderných zbraní, ale současně země modernizují stávající vojenskou technologii, vysvětlil expert SIPRI Shannon Kyle. Podle něj jsou staré zbraně nahrazovány a vyvíjí se nové. Například v rámci své nové jaderné doktríny plánuje USA nahradit bomby typu B61 modernějšími modely, které mohou být přesněji zacíleny.
Do roku 2026 plánuje Bílý dům vynaložit na modernizaci svého jaderného arzenálu asi 400 miliard dolarů. Tento malé jaderné mocnosti, jako Indie a Pákistán jsou také zapojeny do jakéhosi „závodu strategických zbraní“, řekl Kyle. V těchto zemích se nejen vyvíjejí nové technologie, ale také se rozšiřuje výroba štěpných materiálů.
„Nejvíce se nyní obávám, že se politické a strategické vztahy mezi USA a Ruskem zhroutily – společně tyto dvě země dohromady vlastní 92% všech jaderných zbraní na světě,” poukázal expert. Obává se, že důležité dohody o odzbrojení nebudou prodlouženy. Byl také ohromen technologickým pokrokem, kterého dosáhla Severní Korea při výrobě jaderných zbraní a raket dlouhého doletu. Zároveň Kyle pochybuje o tom, že setkání šéfa Pchjongjangu a amerického prezidenta povede k jadernému odzbrojení.
Ve své výroční zprávě uvedli odborníci ze SIPRI také další údaje, které osvětlují napjatou bezpečnostní situaci ve světě, pokračovala publikace. Od studené války nebyly celosvětové výdaje na obranu tak vysoké jako v roce 2017. Jejich objem dosáhl 1739 miliard dolarů, neboli 230 dolarů na každého obyvatele Země. V roce 2016 byla tato hodnota 227 dolarů.
Příčinou tohoto růstu bylo zvýšení vojenských rozpočtů v některých regionech, zejména ve východní Asii. Například Čína zvýšila své výdaje na obranu o 5,6% na 226 miliard dolarů. V evropských zemích se věci lišily, uvedl autor. Státy ve východní Evropě výrazně snížily své výdaje na armádu, ale státy střední a západní Evropy tyto výdaje naopak zvýšily.
V roce 2017 zvýšilo Německo svůj obranný rozpočet o dvě miliardy eur. Nyní je to 37 miliard dolarů. V žebříčku zemí s největšími vojenskými výdaji vedou Spojené státy, za nimi následuje Čína, pak Saúdská Arábie a nakonec Rusko. Podle odborníků ze Stockholmského institutu ve světě existuje další trend: v posledních letech se objem světového obchodu se zbraněmi výrazně zvýšil. V seznamu hlavních vývozců vedou USA, za nimi se nachází Rusko a Francie a Německo je čtvrté.
(prvnizpravy.cz, foto: Shutterstock)
