Akademická studie z Dánska zjistila, že v rozmanitosti není síla

Novou, nezávisle revidovanou studii s názvem „Etnická rozmanitost a sociální důvěra: Narativní a meta-analytický souhrn“ vypracovali Peter Thisted Dinesen a Merlin Schaeffer z Kodaňské univerzity a Kim Mannemar Sønderskov z Aarhuské univerzity.

Souhrn objasnil základní pojmy, poukázal na relevantní debaty a přezkoumal hlavní tvrzení z odborné literatury, týkající se souvztažnosti mezi etnickou rozmanitostí a sociální důvěrou. Z meta-analýzy vyplynulo několik zásadních výsledků.

Vědci chtěli vědět, zda má „pokračující imigrace a odpovídající narůstající etnická rozmanitost“ pozitivní dopad na soudržnost společenství, avšak studie nezjistila žádné důkazy ohledně této představy, kterou establishment tak agresivně prosazuje.

Na základě studia odborné literatury a také provedení meta-analýzy z 1 001 odhadů z 87 studií dospěli vědci z Dánska k závěru: „Ve všech studiích jsme zjistili statisticky značnou negativní vazbu mezi etnickou rozmanitostí a sociální důvěrou.“

Eric Kaufmann, profesor politologie na londýnské univerzitě Birkbeck, tweetoval závěry studie slovy: „Vyšší rozmanitost *je* značně spojena s nižší důvěrou v sounáležitost, a to i přesto, že je pod kontrolou kvůli deprivaci.“

V zásadě to znamená, že masová imigrace narušuje důvěru v sounáležitost a je proto pro společnost škodlivá.

Předchozí studie z USA a Dánska zjistily, že rozmanitost způsobuje ztrátu sociální důvěry nebo schopnosti lidí interagovat svobodně a s očekáváním spravedlivého zacházení. To vyplývá z mnohaletého výzkumu, který ukazuje, že rozmanitost a sounáležitost jsou neslučitelné.

Robert Putnam zjistil ve své zásadní studii „E Pluribus Unum: Rozmanitost a sounáležitost ve dvacátém prvním století“, že rozmanitost snižuje důvěru a tendenci interagovat se společenskými prostými lidmi nebo jinými lidmi, dokonce i se členy stejné rasy.

Nové důkazy z USA naznačují, že v etnicky rozmanitých čtvrtích mají obyvatelé všech ras tendenci „držet se zpátky“. Důvěra (dokonce i v rámci vlastní rasy) je menší, altruismus a komunitní spolupráce jsou vzácnější, přátel je méně.
Diplomová práce Dr. Eitana Adrese ze školy politických věd na univerzitě v Haifě v Izraeli odhalila, že rozmanitost – kromě genetické a kulturní genocidy – také ničí jakýkoli pocit sociální důvěry a práce ve vztahu ke společně sdíleným cílům. Jinými slovy, rozmanitost by mohla občany proměnit na sociopaty.

Závěry ukázaly, že čím více jsou lidé zastánci hodnot globalizace, konzumního způsobu života a individualismu, a čím více se považují za „občany světa“, vystaveného globalizaci, tím menší je pravděpodobnost, že něčím přispějí k veřejnému blahu, a tím víc je pravděpodobnější, že se budou snažit „přiživit“ na přínosu ostatních.
Vědci Nealovi rovněž zjistili, že rozmanitost ničí smysl pro sounáležitost. „Model naznačuje, že když lidé navazují vztahy s podobnými a blízkými lidmi, kontext, který nabízí příležitosti k rozvoji respektu pro rozmanitost, se liší od kontextu, který podporuje smysl pro sounáležitost.“

(zdroj: zvedavec.org, foto: Pixabay)

Přejít nahoru