Zatímco Ukrajinci brání své životy a svobodu, mnoho lidí cítí palčivou touhu udělat pro ně něco víc. Problémem však není nedostatek sil nebo zdrojů, ale obava z vyprovokování širší, možná i jaderné války s Ruskem, upozorňuje americký politický analytik Dan Altman. Poukazuje však na to, že kromě dodávek zbraní na Ukrajinu a protiruských sankcí existuje ještě třetí cesta, kterou NATO opomíjí.
Ve svém článku publikovaném v časopise Foreign Affairs, který nazval Západ se příliš bojí eskalace na Ukrajině s podtitulem NATO může udělat více, aniž by provokovalo Moskvu, označuje tento strach za důvod, proč americký prezident Joe Biden a další představitelé NATO dávají neustále najevo, že nebudou přímo zasahovat do konfliktu, ale omezí svou pomoc na zbraně, peníze, zpravodajské informace a sankce.
“Jakkoli jsou dnešní události na Ukrajině zničující, jaderná válka s Ruskem by ve skutečnosti mohla zabít více lidí, než kolik jich žije na Ukrajině, která má asi 44 milionů obyvatel,” poznamenal Altman.
Vedoucí představitelé NATO podle něj chápou, že musí jít po tenké hranici mezi pomocí Ukrajině a rizikem války s Ruskem. Nemají však žádnou teorii, jak to udělat. Německá a francouzská vláda se dokonce dohadují, zda Ukrajině poskytnout tanky.
“NATO potřebuje strategii založenou na teorii, která pomůže Ukrajině, aniž by vyvolala přímý konflikt s Ruskem. Zkušenosti z minulých krizí ukazují na zásady, kterými by se taková strategie měla řídit. Historie ukazuje, že by NATO nebylo moudré riskovat válku překročením dvou ruských červených linií: otevřenou palbou na ruské síly nebo nasazením organizovaných bojových jednotek na Ukrajině pod vlajkami členských států NATO. Dokud NATO nepřekročí tyto hranice, může Ukrajině pomáhat s přijatelným rizikem války,” vysvětlil Altman.
Podle něj jsou transfery zbraní a sankce plně v souladu s tímto přístupem, takže je podle něj lákavé dojít k závěru, že členové NATO dělají vše, co mohou.
Více info na trend.sk