Seznamte se: Říkají jim obchodníci se smrtí a zaměřují se pouze na důchodce

Finanční produkt ve světě známý jako zpětná hypotéka dorazil konečně do Čech. Společnost Finemo.cz začala letos v dubnu nabízet finanční přilepšení seniorům, výměnou za jejich nemovitosti. Celý princip tohoto obchodu se smrtí spočívá v tom, že firma sjedná s dotyčným úvěr, který je zajištěný nemovitostí, ale není splácen průběžně, nýbrž až v momentě smrti vlastníka nemovitosti. Pokud se vám to zdá neetické, věřte, že nám také.

“Hlavní výhoda oproti dosud jedinému řešení složité finanční situace, jímž byl prodej nemovitosti, spočívá v tom, že senior využije nečinné peníze, které má uložené ve své nemovitosti, aniž by se musel stěhovat pryč,” obhajuje produkt nazvaný Renta z nemovitosti Marek Rokoský, jednatel společnosti Finemo.cz.

Nicméně Česká národní banka před zpětnou hypotékou důrazně varuje, protože existuje reálné riziko, že v případě krachu společnosti, přijde klient o vše. O nemovitost i peníze. „Česká národní banka považuje produkt zpětné hypotéky za velmi rizikový, protože ten, kdo prodá nemovitost s příslibem budoucích plateb, může v případě úpadku poskytovatele zpětných hypoték přijít o vše – nemovitost i příjem. Modelů zpětných hypoték je mnoho, a zatímco některé vykazují znaky pojišťovací činnosti (zejm. závazek vyplácet doživotní rentu), jiné jsou jen kupní cenou s rozloženou splatností a o pojišťovací činnost v takových případech nejde,” říká Kateřina Bartůšková z tiskového oddělení ČNB.

Etika stranou

Zástupci společnosti Finemo předpokládají, že o službu budou mít zájem hlavně lidé nad 70 let. Zpětná hypotéka má původ v USA, ale důvěrně ji znají také senioři ve Velké Británii, Německu nebo Rakousku. Tradiční české banky tento druh hypoték nenabízejí, protože ho považují za neetický a potenciálně rizikový.

Jak to funguje?

Zástupce společnosti Finemo sjedná s klientem úvěr, který je zajištěn nemovitostí, ale není splácen průběžně. Na splacení dojde až v momentě smrti klienta (nebo při prodeji dané nemovitosti v případě nedodržování úvěrových podmínek).

Modelový příklad: Byt má hodnotu 1,3 milionu korun a jeho majitelka, 65letá žena, požaduje na dvacet let měsíční rentu. “V tomto případě by orientační měsíční renta mohla činit 1200 korun měsíčně po dobu 20 let,” vypočítává Jiří Vránek, druhý jednatel společnosti Finemo. Žena by tak během 20 let dostala celkem 288 tisíc, ačkoliv hodnota bytu je zmíněných 1,3 milionu. Zdá se vám to málo? Na všechno jsou tabulky. Po dvaceti letech totiž dosáhne celková dlužná částka 1,06 milionu korun. Pokud by žena nadále žila i poté, co vyplácení dvacetileté renty skončí, tak celková dlužná částka bude dál narůstat o úroky až do splacení úvěru po její smrti. „Našim klientům garantujeme, že při splácení úvěru po jeho smrti nebudeme požadovat víc, než bude činit tržní cena nemovitosti v době splacení úvěru. To je naše podnikatelské riziko,” dodává Vránek.

Kdo dřív umře, má po starostech

Pokud klient zemře dříve – v našem případě třeba po deseti letech, tak úvěr bude ukončen se splatností do půl roku od úmrtí. Finemo počítá s tím, že se úvěr splatí zpeněžením majetku. Pokud by o nemovitost měli zájem případní dědicové, budou ji moci od Finema vykoupit. Majitelé se ovšem netají tím, že hypotéku nabízejí primárně bezdětným seniorům.

Přejít nahoru