Naopak inflace v eurozóně bude revidována mírně směrem dolů. V regionu nás čeká zasedání polské centrální banky, která nezmění ani rétoriku ani současné nastavení úrokových sazeb, uvedla Jana Steckerová, analytička Komerční banky..
Inflace v eurozóně bude revidována lehce směrem dolu
Celková inflace v eurozóně za duben bude zřejmě revidována o jednu desetinu směrem dolů na úroveň 1,2 %. Jádrová inflace zůstane beze změny na úrovni 0,7 %. Díky efektům statistické základny jak v oblasti pohonných hmot, tak i potravin, by inflace v eurozóně měla v letních měsících vyšplhat k 1,5-1,6 %. Jádrová inflace by se měla vyhoupnout k 1,2 % na konci letošního roku.
Americký maloobchod udělal dolaru radost
I v úterý euro pokračovalo v umazávání zisků, které si vůči dolaru připsalo na začátku tohoto měsíce. Společná evropská měna během dne ztratila 0,8 % a posunula se na úroveň 1,184 USD/EUR. Dolaru vylepšily náladu i dubnové maloobchodní tržby. Ty sice dopadly skoro přesně tak, jak trh očekával, březnová čísla však byla revidována směrem nahoru.
Polská centrální banka ponechá sazby beze změny
Polská centrální banka ponechá dnes úrokové sazby na stávající úrovni 1,5 %. Většina členů výboru pro měnově politické otázky nevidí pro změnu úrokových sazeb v nadcházejících měsících důvod. Úpravy pravděpodobně nedozná ani rétorika centrální banky. První zvýšení úrokových sazeb tak očekáváme až v listopadu příštího roku.
Koruna společně s celým regionem oslabuje
Včera bylo zveřejněno, jak si vedly jednotlivé regionální ekonomiky v prvním čtvrtletí letošního roku. Česká ekonomika v Q1 18 přidala mezičtvrtletně 0,5 %. V meziročním vyjádření její růst dosáhnul 4,5 % a nenaplnil tak tržní očekávání ani očekávání centrální banky. Ta čekala dynamiku HDP na úrovni 4,9 %. Podle našeho názoru však nižší růst HDP může být naopak argumentem, proč úrokové sazby zvýšit. Mzdový růst totiž nabírá na obrátkách a zaostává za produktivitou práce, což se následně projeví buď poklesem ziskových marží firem, nebo razantnějším růstem cenové hladiny. Z pohledu centrální banky tak nižší růst HDP v současné situaci vnímáme spíše jako důvod proč sazby zvyšovat.
V regionálním srovnání si ostatní ekonomiky vedly lépe. Vítězem se stalo Polsko, kde růst HDP dosáhl nečekaných 1,6 % q/q. Maďarsko pak přidalo 1,2 %, Slovensko 0,9 %. Ani to ale regionální měny od oslabování neuchránilo. Polský zlotý ztratil 0,4 % na 4,289 PLN/EUR, maďarský forint oslabil o 0,6 % na 317,9 HUF/PLN. Ztrátám se nevyhnula ani česká koruna, která odepsala 0,3 % na 25,56 CZK/EUR, dodala Jana Steckerová.
(prvnizpravy.cz, foto: Shutterstock)
