Ale nejspíš ani ne tak, že jej hledala a nakonec našla, ale spíš tak, že jí ten lék už jaksi v předstihu nabídla pražská smečka společně se svým mediálním orgánem Českou televizí: „Poslechněte bratři Slováci, vy máte s volební propagandou o volbách utrum, ale máte to štěstí, že nás máte za sousedy a že si jazykově mezi sebou dobře rozumíme. Takže proč bychom toho nevyužili, že ano. Prostě převezmeme úlohu vaší opozižní propagandy do svých rukou a budeme v čase vašich voleb do Smeru, do Fica a do Pellegriního na ČT bušit, až se budou lidem bubínky v uších trhat. Lidé u Vás naši televizi i normálně dost sledují, a pokud se navíc doví, že vaši propagandu přebírá po dobu vašeho vynuceného mlčení ČT, budou si ji na svých přijímačích ladit a bude to tak, jakoby žádného zákazu politických projevů v čase voleb nebylo. Tak, co, plácnem si na to?“
Že si na to skutečně plácli můžeme v těchto hodinách sledovat 24 hodin denně, během nichž vás doslova šokuje, jakých činů heroického úsílí jsou pracovníci ČT schopni. Propaganda za zájem slovenské opozice a proti Smeru teče z našich televizorů doslova proudem, a pokud si vzpomínám, ještě nikdy předtím takovouto soustředěnou a mohutnou kampaň s politickým zadáním ČT nezorganizovala.
Takže je to jako u ČT ostatně vždycky. Bez mravní úrovně a s podvodem.
Ale jak se říká: Prosím Vás, co od nich chcete? Vždyť je znáte, ne?
Lubomír Man