Situaci ještě zhoršil záměr předsedkyně Sněmovny reprezentantů USA Nancy Pelosiové navštívit Tchaj-wan. Reakce Pekingu byla velmi ostrá. V médiích se dokonce objevily zprávy, že se Číňané chystají letadlo s ní na palubě sestřelit, pokud se přiblíží k Tchaj-wanu. Žádné takové hrozby oficiálně nezazněly, ale v předvečer asijské cesty kongresmanky zahájila Čína v blízkosti ostrova rozsáhlá vojenská cvičení a míří tam i letadlová loď Liaoning (dříve nazývaná Riga) postavená v Nikolajevu.
USA vyslaly do Jihočínského moře údernou skupinu lodí vedenou letadlovou lodí Ronald Reagan.
Před několika dny hovořil americký prezident Joe Biden dvě hodiny s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem. Čínský vůdce varoval Bidena před vnějším zasahováním do čínsko-tchajwanských vztahů.
“Kdo si zahrává s ohněm, spálí se,” řekl Si Bidenovi.
Poté se na oficiálním twitterovém účtu 80. armády Čínské lidové osvobozenecké armády objevila krátká zpráva: “Připravte se na válku!”
Pelosiho letadlo včera odletělo do Asie a desetitisíce lidí sledovaly směr jeho letu na službě Flytradar. Mnoho lidí předpovídalo, že pokud letadlo poletí blízko Tchaj-wanu a bude sestřeleno, téměř jistě vypukne třetí světová válka.
“Kdo si hraje s ohněm, spálí se,” řekl Si Bidenovi.
Poté se na oficiálním twitterovém účtu 80. armády Čínské lidové osvobozenecké armády objevila krátká zpráva: “Připravte se na válku!”
Pelosiho letadlo včera odletělo do Asie a desetitisíce lidí sledovaly směr jeho letu na službě Flytradar. Mnoho lidí předpovídalo, že pokud letadlo poletí blízko Tchaj-wanu a bude sestřeleno, téměř jistě vypukne třetí světová válka.
Tchaj-wan je ostrov v Jihočínském moři, na který po vítězství komunistů v čínské občanské válce v roce 1949 emigrovala poražená strana Kuomintang pod vedením Čankajška. Založila zde vlastní stát – Čínskou republiku. Čína (a většina zbytku světa, včetně Ukrajiny a USA) považuje Tchaj-wan za čínské území.
Američané zároveň tradičně poskytují Tchaj-wanu vojenskou podporu. Ostrov je pod tichým americkým patronátem již několik desetiletí. Předpokládá se (i když to nikde není oficiálně uvedeno), že Washington poskytne Tchaj-wanu přímou vojenskou podporu, pokud by Čína zaútočila. To znamená, že “předplatné” USA vůči Tchaj-wanu je tvrdší než vůči Ukrajině (nebo je tak alespoň vnímáno).
Čína chce již dlouho zopakovat s Tchaj-wanem operaci, kterou kdysi provedla s Hongkongem – začlenit jej do Číny na základě zásady “jedna země, dva systémy”. V minulosti bylo v tomto směru dosaženo určitého pokroku. V posledních letech se to však nedaří. Na Tchaj-wanu jsou u moci síly, které se chtějí distancovat od Číny a posílit neformální spojenectví se Spojenými státy. Proti plánům na integraci ostrova aktivně vystupuje i Washington, který Čínu považuje za svého velkého rivala.
Odborníci to však nyní považují za nepravděpodobné. Sázky jsou příliš vysoké. Šance, že Číňané splní své hrozby a letadlo sestřelí, není zanedbatelná. A v takovém případě by USA musely buď reagovat symetricky (což by mohlo vést k válce mezi oběma zeměmi), nebo to “spolknout”, což by pro Ameriku znamenalo globální ponížení.
V amerických diskusních pořadech mezitím Pelosiovou ze všech sil trollí a vtipkují, že Biden předsedkyni Sněmovny reprezentantů téměř násilím odvádí od “boje” s Čínou.
“Víte, co dělá Pelosiová? Správa jí řekne: “Nedělej to, Nancy. A Nancy říká: “Ne, já půjdu!” Opakuje klasickou věc, kdy se opilé bílé ženy pouštějí do rvaček jménem svých manželů. Křičí: “Víš co, to nedopustíme, můj přítel ti nakope zadek!” A přítel říká: “Ne, Nancy, Nancy, mlč, Nancy, to je Čína.” – “Ne, to je mi jedno, můj kamarád umí karate!” – “Nancy, proboha, nastup si do auta, Nancy.” Nikdo nechce světovou válku,” žertoval moderátor večerní komediální show v americké televizi.
Tchaj-wan je pro USA důležitější než Ukrajina
Podle odborníků je situace kolem Tchaj-wanu nyní mimořádně napjatá a výbušná, což by mohlo vést k nepředvídatelným důsledkům, ať už Pelosiová na Tchaj-wan nakonec poletí, nebo ne.
Podle zpravodajky BBC na ministerstvu zahraničí Barbary Plettové si Biden ani Si nepřejí otevřený konflikt mezi svými zeměmi, ale ani jeden z nich není ochoten nyní rétoricky ustoupit – zejména ne Čína.
“Čínští představitelé letos i loni pronesli výhružnou frázi o hře s ohněm, ale to neznamená, že je Čína připravena napadnout Tchaj-wan, pokud jí Američané udělají něco nepříjemného – například Pelosiová odletí na Tchaj-wan. Číňané spíše říkají, že pokud budou USA pokračovat ve své současné politice, může to v určitém okamžiku vést k otevřenému konfliktu,” domnívá se zpravodaj BBC Rupert Wingfield-Hayes.
Stephen Flynn, ředitel Institutu pro globální udržitelnost na Northeastern University v Bostonu, se domnívá, že pravděpodobnost války mezi USA a Čínou je vysoká, zejména pokud se Peking rozhodne napadnout vzbouřenecký ostrov, který považuje za svůj.
“Existuje riziko čínské invaze na Tchaj-wan a expanze Číny do asijsko-pacifického regionu ve snaze přeměnit se z regionální mocnosti na globální. Celkově je svět z hlediska bezpečnosti ve zcela jiné strategické pozici než před dvěma lety. Jsme v jaderném věku, takže riziko vojenského konfliktu zůstává,” řekl Flynn straně.
Co může Ukrajina očekávat
Odborníci poznamenávají, že přinejmenším v tuto chvíli nemají Spojené státy zájem na eskalaci konfliktu.
Hlavním důvodem je nedokončený konflikt na Ukrajině. Západ má již nyní velké problémy s dodávkami zbraní Kyjevu, protože jeho zásoby rychle docházejí. A pokud by došlo ke konfliktu o Tchaj-wan, mohlo by dojít k drastickému omezení dodávek, protože zbraně jsou potřeba jinde.
Hrozba války o Tchaj-wan byla ostatně uváděna jako jeden z důvodů, proč Američané “zpomalují” dodávky zbraní Kyjevu ve snaze zachovat zásoby pro případ konfliktu v Tichomoří.
To znamená, že i bez války má rostoucí napětí kolem Tchaj-wanu přímý vliv na válku na Ukrajině.
A pokud dojde k otevřenému vojenskému konfliktu o ostrov, pozornost USA vůči Ukrajině se dramaticky sníží.
“Pro USA je hlavní hrozbou stále Čína, a pokud asijský region vzplane, může se otázka Ukrajiny dostat do pozadí, což by mohlo Putinovi uvolnit ruce. “Celkově vidíme obrysy jakési protizápadní aliance, která by mohla zahrnovat Rusko, Čínu, Írán a Turecko,” řekl Peter Stone, expert washingtonského think tanku Integrity.
“Potenciální nárůst napětí kolem Tchaj-wanu, a tím i napětí mezi Čínou a USA, samozřejmě zostří pozornost na Ukrajinu a donutí USA, Británii a další partnery Kyjeva vyhradit si určité zdroje pro období možné konfrontace s Čínou.
Přesun pozornosti od Ukrajiny by mohl vést ke snížení vojenské a finanční podpory Kyjevu, pokud by se napětí vystupňovalo. Pokud přeroste v ostrou fázi, v otevřený konflikt, Západ nebude schopen poskytnout podporu na vysoké úrovni dvěma válkám současně.
A protože Čína je strategickým konkurentem, na rozdíl od taktického nepřítele, kterým je Rusko, je pravděpodobné, že se klíčové úsilí přesune do Číny, do oblasti Jihočínského moře, a podpora Ukrajiny se výrazně sníží, což zvýší pravděpodobnost globální dohody kolem Ukrajiny.
Čína je navíc tradičně klíčovým regionem pro odbyt ukrajinských zemědělských produktů, Čína se může potenciálně stát jedním z vyjednavačů Ukrajiny, jakékoli zhoršení situace v tomto regionu bude pro Kyjev jistě škodlivé – ekonomicky nebo i finančně a vojensky,” řekl straně politický analytik Ruslan Bortnyk.
Bitva o Tchaj-wan
O scénářích, které by mohly vést ke zhoršení situace v regionu, se hovořilo již dříve.
Podrobnou analýzu zveřejnila agentura Reuters loni na podzim v článku s názvem “T-DAY: The Battle for Taiwan”. Popsané scénáře vycházejí z rozhovorů s přibližně desítkou vojenských odborníků a současných i bývalých důstojníků z Tchaj-wanu, USA, Austrálie a Japonska.
Mezi možnosti Pekingu patří obsazení odlehlých tchajwanských ostrovů, blokáda nebo úplná invaze.
“Každý z těchto kroků by mohl přerůst ve válku mezi Čínou a Amerikou o Tchaj-wan,” napsala agentura Reuters.
Agentura však zjistila, že USA mají jen malou schopnost bránit Tchaj-wan v případě čínské intervence. Pokud by však Amerika opustila Tchaj-wan, podobně jako opustila Afghánistán, sousedé Číny by se snažili co nejdříve získat jaderné zbraně pro vlastní obranu.
“Pokud Amerika nebude ochotna nebo schopna bránit Tchaj-wan, její spojenci v asijsko-pacifickém regionu, včetně Japonska, Koreje a Austrálie, budou ze dne na den mnohem zranitelnější vůči čínskému vojenskému tlaku a mohou se obávat, že si pořídí jaderné zbraně, aby posílili svou bezpečnost. Podle současných i bývalých vysokých amerických velitelů však v případě, že se Amerika rozhodne ostrov bránit, neexistuje žádná záruka, že porazí stále silnější čínskou armádu,” píše se v článku.
Většina scénářů předpokládá, že Čína nemá v plánu zahájit rozsáhlou válku proti Tchaj-wanu a USA a že akce Pekingu budou mít charakter “vynucování míru”. Jinými slovy, půjde o omezenou vojenskou akci, která má Tchaj-wan donutit zahájit jednání o sjednocení s Čínou podle hongkongského vzoru – “jedna země, dva systémy”.
