Čtyři okupovaná ukrajinská území – Doněck, Luhansk, Cherson a Záporoží – uspořádala před týdnem “referendum” o připojení k Rusku. V reakci na to Vladimir Putin v pátek oznámil, že tato území patří Rusku. Tento krok Rusů odsoudily ve společném prohlášení hlavy států středoevropských a východoevropských členských států NATO. Text prohlášení se již objevil na několika místech – například na internetových stránkách polského a slovenského prezidenta.
Hlavy států podporují Ukrajinu
V prohlášení hlavy států uvedly, že v konfliktu podporují Ukrajinu a neuznávají žádné ukrajinské území jako součást Ruska. Dodali, že požadují, aby se ruská armáda stáhla z okupovaných území, a vyzvali spojence Ukrajiny, aby zvýšili objem pomoci, kterou zemi poskytují.
Podle Indexu hu dokument podepsali tito prezidenti:
Zuzana Čaputová, prezidentka Slovenské republiky,
Miloš Zeman, prezident České republiky,
Alar Karis, prezident Estonska,
Egils Levits, prezident Lotyšska,
Gitanas Nauseda, prezident Litvy,
Stevo Pendarovski, prezident Severní Makedonie,
Milo Dukanović, prezident Černé Hory,
Andrzej Duda, polský prezident,
Klaus Iohannis, prezident Rumunska.
Na seznamu chybí několik jmen
Zarážející však je, že prohlášení nepodepsali vedoucí představitelé několika členských států střední a východní Evropy. Několik dalších jmen se na seznamu neobjevilo.
Kromě maďarské prezidentky Katalin Novák chybí na seznamu členských zemí NATO v regionu hlavy států Albánie, Bulharska, Slovinska a Chorvatska (všechny země, které podepsaly prohlášení, jsou členy mezinárodní aliance). Přesný důvod zatím není znám, ale je zajímavé, že prohlášení začíná větou, kterou Novak nemohl podepsat.
“My, prezidenti zemí střední a východní Evropy, jejichž představitelé během války navštívili Kyjev a na vlastní oči viděli důsledky ruské agrese…” – s tímto vetem začíná prohlášení. Jak známo, ani premiér Viktor Orbán, ani prezidentka Katalin Novák dosud Ukrajinu nenavštívili, takže toto veto by se na maďarskou hlavu státu nevztahovalo. V případě dalších čtyř chybějících zemí je situace odlišná.
Ti, kteří navštívili Ukrajinu, však společné prohlášení nepodepsali.
Na chorvatské straně sice prezident Zoran Milanović Kyjev nenavštívil, ale premiér Andrej Plenković ano. Koncem srpna navštívil Kyjev osobně slovinský prezident Borut Pahor. Jménem Bulharů navštívil zemi také premiér Kirill Petkov. Za Albánce navštívil Kyjev již dříve premiér Edi Rama.
Teoreticky by tedy prohlášení mohli podepsat i představitelé těchto dalších zemí, ale jejich jména na seznamu z nějakého důvodu nejsou. Prozatím se můžeme jen dohadovat proč.
Pokud jde o Katalin Novák, v pátek se setkala s jednou ze signatářek, prezidentkou Slovenské republiky Zuzanou Čaputovou, a během schůzky zdůraznila, že Maďarsko ruskou agresi od počátku odsuzuje.
