Putinovo Rusko je mnohem nebezpečnější, než bylo Miloševičovo Srbsko

První rozdíl: na Ukrajině probíhá plnohodnotná válka s frontovou linií dlouhou asi tisíc kilometrů a masivním nasazením tanků, dělostřelectva a raketových vojsk. Na Balkáně se naproti tomu jednalo především o etnické čistky, zabíjení „těch druhých“ (v etnickém i náboženském smyslu), které si vyžádalo celkem asi 130 tisíc obětí, převážně civilistů.

Druhý rozdíl: balkánské války vypukly v roce 1991 jako bezprostřední ozbrojená reakce Srbska (tehdy ještě Jugoslávie) na vyhlášení nezávislosti Slovinska a Chorvatska a později Bosny a Hercegoviny. Naproti tomu po rozpadu Sovětského svazu podepsalo Rusko v roce 1991 Bělověžskou dohodu s dalšími dvěma nástupnickými státy – Ukrajinou a Běloruskem – a vytvořilo tak Společenství nezávislých států. Ukrajina se vzdala arzenálu jaderných sil na svém území výměnou za bezpečnost, kterou spolu s dalšími mocnostmi garantovalo Rusko. Tato záruka byla od roku 2014 hrubě porušována ruskou válkou.

Třetí rozdíl: Srbsko není velmocí jako Rusko. To nic nevypovídá o míře brutality, ale určuje to zapojení mezinárodního společenství. Přímá válka NATO proti Rusku by znamenala globální (pravděpodobně jaderný) konflikt. Naproti tomu do balkánských válek, zejména v Bosně a Hercegovině (1991 až 1995) a v Kosovu (1998 až 1999), se zapojilo jak NATO, tak mírové síly OSN. Zpočátku váhavě, později výrazně, pomocí leteckých úderů. Obě tyto války, v nichž zahynuli především nesrbští obyvatelé, ukončila až intervence NATO.

Čtvrtý rozdíl: Jugoslávie byla od svého vzniku v roce 1945 „sudem střelného prachu“ (což je také název filmu Gorana Paskaljeviće), který nevybuchl dříve jen díky tvrdé ruce komunistického vůdce Josipa Broze Tita. Ten potlačoval nacionalismus všeho druhu ve jménu hesla bratrství a jednoty. Po jeho smrti v roce 1980 se tato koncepce zhroutila. O deset let později se bývalí komunističtí nacionalističtí vůdci různých etnik od večera do rána scházeli nad lahvemi koňaku, aby si rozdělili území. Britský novinář Ed Vulliamy tento proces nazval „válkou map“. Klíčovou kořistí měla být etnicky a konfesně různorodá Bosna a Hercegovina. Ta měla zaniknout ve prospěch Velkého Srbska a Velkého Chorvatska. Putin jde ještě dál a neuznává Ukrajince jako stát ani Ukrajince jako národ.

Pátý rozdíl: mezi Ukrajinou a Ruskem nejsou propastné ekonomické rozdíly. Naopak, Jugoslávie byla výrazně heterogenní ekonomickou entitou, kde daňový systém zvýhodňoval méně rozvinuté Srbsko a Černou Horu. Bohatší (Slovinsko a Chorvatsko) financovali chudší. Před rozpadem Jugoslávie bylo Slovinsko osmkrát bohatší než Slovinsko.

Více info zde

Přejít nahoru