Zveřejnění stovek dokumentů z hacknutého poštovního serveru Sorosovy nadace předcházelo prolomení e-mailů Hillary Clinton. Obsahovaly také Sorosovu korespondenci adresovanou Hillary Clinton v době, kdy byla státní tajemnicí. Některé e-maily jsou velmi zajímavé: ukázalo se, že nezřídka, ještě když vedla ministerstvo zahraničí, stál za rozhodnutími demokratické kandidátky na amerického prezidenta představitel „otevřené společnosti“ George Soros.
Například v e-mailech, které se týkají „povstání v Albánii“ (v lednu 2011 zde proběhly nepokoje, v jejichž důsledku zahynuli tři lidé) hovoří o „naléhavé potřebě učinit dvě věci“. Za prvé, diktuje Soros – provést mezinárodní nátlak na premiéra země a druhá – jmenovat evropského byrokrata jako prostředníka vyřešení situace. Soros doporučuje státní tajemnici několik lidí pro roli prostředníka. Jeden z nich – slovenský diplomat (nyní ministr zahraničních věcí Slovenska) Miroslav Lajčák – byl také touto misí pověřen.
Spojení Sorose a Clinton pokračuje: dnes je Soros označován za jednoho z největších dárců kampaně Hillary Clinton pro volbu amerického prezidenta.
Mezi 2576 dokumenty, zveřejněných hackery, jsou takové, které vrhají světlo na to, jak Soros manipuloval evropské veřejné mínění ve vztahu ke kyjevskému majdanu a následnému státnímu převratu. Jindy miliardář vytvářel celé politické strany, jako byla SYRIZA v Řecku nebo „PODEMOS“ ve Španělsku.
Zvláště zajímavý je dokument s názvem „Strategie Rusko Projekt 2014 – 2017“ Tento projekt byl iniciován v New Yorku v roce 2006. V Moskvě byla pro jeho realizaci zřízena dodatečně kancelář. Projekt měl tři hlavní cíle:
1. Přípravu ruských právníků a expertů, kteří se budou v roli Sorosových agentů cileně zaměřovat na práci nevládních organizací podporujících „občanskou společnost“ v její opozici vůči vládě.
2. Zapojení ruských občanů do „globální výměny názorů“ na principech „kritického myšlení“ (kritické vzhledem k ruským lidovým tradicím, ruské pravoslavné církvi a jiným hodnotám Ruské civilizace).
3. Systematická podpora sexuálních menšin, s důrazem na politický charakter této otázky v Rusku.
Pro relokaci tématu „ochrany práv“ sexuálních zvrhlíků do mainstreamu plánoval použít Sacharovovo Centrum a filmový festival „Stalker“. Předpokládalo se, že LGBT aktivisté navážou důvěrné vztahy s několika sociálními iniciativami v Rusku, rozvinou kampaň na internetu a v ruské blogosféře, navážou partnerské vztahy s ruskými organizacemi, jejichž zájmy se jakkoli vážou k agitaci pro „rovnost žen a mužů“. Předpokládalo se apelovat v tomto na „svobodou projevu a shromažďování“ a prosazovat právní předpisy usnadňující socio-politické aktivity LGBT opozice.
Protože Sorosovy fondy v Rusku nemohly pracovat přímo, používaly v roli prostředníků takových struktur jako Mezinárodní iniciativa pro migraci, projekt „Central Eurasia“, Dubová nadace (Oak Fundation), Iniciativu pro lidská práva, veřejný zdravotní program, mládežnickou iniciativu Program síťových médií.
Zviditelňují se klíčoví partneři Sorose v Rusku – „Veřejný verdikt“, „Člověk a zákon“, „AGORA“, lidskoprávní centrum „Memorial“, Centrum pro sociální a pracovní právo. Ve stejném kontextu se objevují Vysoká škola ekonomická, centrum „SOVA“, organizace „Granit“ (Perm).
Nejde jen o plány do budoucna, část úmyslu byla realizována. Zápisy z jednání ruských skupin pro lidská práva, objevených hackery, ukazují na odhodlání Sorose pokračovat v práci v Rusku nelegálně – skrze podstrčené struktury a vedlejšími cestičkami.
Obecně platí, že Soros je unikát. Je přítomen všude – od jihovýchodní Asie a Afriky po Latinskou Ameriku a západní Evropu. V postsovětském prostoru jsou Sorosovy struktury dobře zastoupeny v Arménii, Kazachstánu, Moldavsku, na Ukrajině. Soros věnuje mnoho pozornosti i balkánským zemím – Makedonii, Srbsku, Černé Hoře.
A všude používá osvědčenou technologii – sdílený rámec, který lze přeložit jako „Model sdílení práce“. To znamená, že v kterékoli zemi se spouští ten, či onen mechanismus vlivu na veřejné mínění, je okamžitě přizpůsoben i podmínkám dalších zemí.
Hlavními objekty nebo směry, na něž je soustředěn Soros – je povzbuzování migrace, míchání různých kultur, legalizace drog, uvádění LGBT aktivistů na politickou scénu a do orgánů státní moci. Jde o podkopávání národní suverenity cestou propagace myšlenek „otevřené společnosti“.
Jako bytostný kosmopolita a amoralista se Soros nevyhýbá rozvracení jakéhokoli tradice, včetně té, která se tak, či onak týká jeho samého. Financoval nepokoje v Fergusonu (USA). Izraelská média ho obviňují, že investuje do antisionistických organizací.
Zvláštní pozornost věnuje 86-letý nihilista a tvůrce mýtu o „otevřené společnosti“ sféře vzdělání, přesvědčený, že ovládnutí mysli mladých lidí je v dlouhodobém horizontu generálním klíčem k úspěchu. Momentálně stojí Soros za masivní reformou vzdělávání na Ukrajině – projektem „Nová škola“.
Na „podporu vzdělávání“ plyne více než třetina prostředků přidělených Sorosem na „filantropii“. Zde je hlavním úkolem Sorosových struktur formovat v postsovětských zemích a v bývalých socialistických zemích střední a východní Evropy takové vzdělávací systémy, které umožní „vysvobození ze sevření komunistické minulosti“ a „zabrání vzniku nových uzavřených společností“. Přeloženo z jazyka Sorosovské ultra-liberální propagandy, hovoříme o metodické destrukci tradičních kulturních základů jakéhokoli organizované společnosti.
(KPa, Zvedavec, Foto: Adrin Shamsudin / Shutterstock.com)
