Utrpení statisíců civilistů, ale i vojáků (nikoli jen profesionálů), obrovské materiální škody, které budou zatěžkávat nejen místa, kde se přímo bojuje, stejně jako důsledky obří uprchlické vlny, jsou nespočitatelné a nemá smysl je zkoušet teď kvantifikovat. Nyní je třeba opakovat výzvy k okamžitému zastavení bojů, k příměří, k přijetí smysluplných a vážně míněných kompromisů.
Kromě generálů mohou ruské matky způsobit zběsilému Putinovi velké problémy. Odebere jim syny, pošle je bojovat a oni se buď vrátí v rakvích, nebo se jejich těla nikdy nenajdou. Když zavraždíte děti matek, nikdy vám to neodpustí, říká Michael Kocab.
Ekonom, bývalý místopředseda vlády a exministr financí Ivan Mikloš, který dříve působil jako poradce ukrajinské vlády, se v rozhovoru pro portál Startitup vyjádřil k současnému dění na Ukrajině.
ROZHOVOR Ceny energií budou dál stoupat, hlavně vlivem spekulací s emisními povolenkami. Kdyby stát chtěl, může problém rázně vyřešit a odmítnout závislost domácích cen elektřiny na německé burze. ParlamentnímListům.cz to řekl expert v oblasti energetiky a bývalý místopředseda Energetického regulačního úřadu Ivan Noveský. Problém prý je, že příslušným orgánům schází odvaha kvůli možné kritice ze strany EU. „Stát by měl začít fungovat a jednat ve prospěch svých občanů. Když jsou ceny energií vysoké i pro Němce, co má dělat český důchodce? Oběsit se?“ ptá se znepokojeně Noveský.
„Covid je neuvěřitelně marketinkově schopný“.
Daniel Landa: „Zamykat lidi doma je taková pomalá vražda.“
„Nechci to příliš protahovat, ale… pan Klaus udělal dobře, když je vyhodil,“ říká profesor Zoltán Kiszelly ke kauze vysoké školy CEU, která musela z Maďarska nedávno stáhnout velkou část svých aktivit. Někteří čtenáři si jistě vzpomenou, že tato škola, založená miliardářem Georgem Sorosem, působila v devadesátých letech v České republice, právě do chvíle, než Václav Klaus odmítl přistoupit na jisté požadavky. Profesor Kiszelly také otevírá téma Věry Jourové a přináší fascinující detaily o tom, jak je to v Maďarsku doopravdy se svobodou médií. Mnohým, co zaznělo, budete možná překvapeni.
Už i na Slovensku roste počet právníků, kteří se staví odmítavě nejen k očkování, ale i protipandemickým opatřením současné vlády jako takovým. Ty mají totiž daleko k těm, které jsou v souladu s naší ústavou a mezinárodními právy.
Výborný rozhovor s MUDr. Šimonem Reichem nejen o covidu a očkování.
PŮLNOČNÍ ROZHOVOR „Není žádný legitimní důvod, proč by mělo být zacházeno odlišně s osobami, které mají potvrzené protilátky oproti těm, kteří mají potvrzení, že prodělali covid,“ říká v rozsudku český soud. Upozorňuje na to advokátka Zuzana Candigliota, která dobrovolně pomáhá těm, kdo mají s orgány potíže kvůli různým protiepidemickým opatřením. „Cílem je nátlak na podstoupení experimentálního očkování, které stát ideologicky považuje za veřejné blaho,“ tvrdí právnička s tím, že lidé bez vakcíny jsou už nyní veřejně lynčováni. Nejdříve pečovatelka v domově seniorů, nyní lékař olympijské reprezentace.
JEAN-PIERRE FABRE-BERNADAC odpovídá na otázky ohledně vývoje situace ve Francii, naděje na únik ze současné multikulturní pasti a specifické role postkomunistických zemí v současné Evropě
Poslanec Věcí veřejných Otto Chaloupka je známý tím, že se k palčivým otázkám vyjadřuje na plnou pusu a bez politicky korektních vyhýbaček. Nejinak je tomu i v případě Romů, které ve většině považuje za parazity. Stejně tak má podle něho člověk právo bránit se proti útočníkovi, jak uzná za vhodné. Třeba mu ustřelit hlavu. Trvá si na tom, že ministr Schwarzenberg zaslouží na holou a ministr Kalousek podle něj chce zlikvidovat živnostníky.
Nová lesnická stálá expozice Lesů ČR „Lesy pro budoucnost“ se 3. května otevírá v Národním zemědělském muzeu v Praze na Letné. Jak informoval Josef Vojáček, generální ředitel Lesů ČR, dělí se expozice na dvě části, které se doplňují. „V první stálé představujeme naše programy související se založením i ochranou nově
Nemluvili ani dánsky, ale skandinávská země byla základnou klidu pro sourozence, kteří uprchli před ničením a smrtí, které následovaly po vypuknutí syrské občanské války v roce 2011.
Ve společnosti je asi jen deset procent hrdinů. Netřeba se povyšovat nad těch zbývajících 90 procent, protože chtějí, aby přežili, například kvůli dětem nebo rodičům. Jenže ve chvíli, kdy se rozhoduje, kam bude společnost směřovat, je to zničující poměr, míní Magda Vášáryová.
Když se na počátku 90. let někdo zmínil o „masakru na Švédských šancích“ nebo o „vraždění Němců u Přerova v červnu 1945“, většina lidí neměla tušení, o čem je řeč. Komunistický režim důsledně dbal o to, aby se na ideologicky a politicky nežádoucí děsivé téma poválečné „msty na Němcích“ zapomnělo.
ROZHOVOR Proč se Miloš Zeman nestal podruhé premiérem? A který místopředseda jeho kabinetu poslal Skupině pro odhalování korupce udavačský dopis na kolegu z vlády? Jak to bylo počátkem 90. let s privatizací mladoboleslavské automobilky Škoda, kterou se dodnes chlubí Petr Pithart? Nejen na to odpovídá v knižním rozhovoru „Atomový dědek Miroslav Grégr: Se skromností sobě vlastní“ někdejší ministr a vicepremiér Miroslav Grégr. Na to, jak knížka vznikala a co zajímavého se v ní lze dočíst, odpovídá její spoluautor Jiří Hroník.
ROZHOVOR Osobám, které prodělaly onemocnění covid-19, stačí aplikovat jednu dávku vakcíny a výsledná imunitní odpověď je vyšší než po dvou dávkách vakcíny u osob, které onemocnění neprodělaly. Profesor Jiří Beran tvrdí, že jakmile bude větší část populace už alespoň částečně chráněna, je možné upustit od plošných opatření. Ta jsou totiž až třetím nejvyšším stupněm protiepidemických opatření. Pro snížení hospitalizací a úmrtí by mělo pomoci přednostní očkování lidí s kombinací rizikových faktorů věk nad 65 let, cukrovka, obezita, ischemická choroba srdeční či hypertenze. Dle Berana stačí hned teď ohrožené skupině aplikovat jen jednu dávku vakcíny a další až za několik měsíců.
Koncem loňského roku identifikovala síť pro genomový dozor v Jižní Africe (NGS-SA) pod vedením KwaZulu-Natal Research Innovation and Sequencing Platform (KRISP) rychle se šířící novou variantu SARS-CoV-2, viru, který způsobuje Covid- 19. Nová varianta s názvem 501Y.V2 vyvolává kritické otázky – včetně toho, zda budou současné vakcíny a léčba stále účinné.
ROZHOVOR Stanovovat jednoznačnou příčinu úmrtí u starých lidí, kteří mají mnoho nemocí, je obtížné, protože dochází k selhání všech orgánů a kamínek, který to začal, je složité vysledovat. Mohou mít imunitu už tak nalomenou, že je covid nakonec zabil jenom, že „šel okolo“. Lékař Lukáš Pollert z Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny 2. LF UK a Fakultní nemocnice Motol také upozorňuje, že staří lidé nemají čistící mechanismus dýchacích cest takový jako mladí, takže rouška jim nedělá úplně dobře. Myslí si, že bychom se místo lockdownu měli zabývat ohroženou skupinou, zatímco lidi v produktivním věku nechat normálně žít a děti a studenty poslat do škol.
Český letecký priemysel silne zatackal v 90. rokoch. V pamätiach bývalých politikov čítame, že za všetkým bola aj dobové politické rozhodnutia. Dnes vám s potešením prinášame rozhovor s Petrom Markvartom, ktorý sa pohybuje na poli obchodu s vojenskou technikou. Hovoríme o legendárnom českom (československom) stroji, ktorý ako Fénix vstáva z popola.
Vážení čtenáři přinášíme Vám rozhovor s českým politikem panem Jaroslavem Foldynou
PŮLNOČNÍ ROZHOVOR Je prokázáno, že infekce COVID-19, která způsobuje virovou pneumonii a dechovou nedostatečnost a vede ke snížení množství kyslíku, je provázena systémovým zánětem, který se nevyhýbá ani mozku. Upozorňuje na to profesorka Eva Syková, bývalá ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, která se celý život zabývá výzkumem mozku a jeho onemocněním. Nejcitovanější česká vědkyně zastává názor, že nošení roušek a respirátorů, které důsledně překrývají ústa i nos, je zásadní pro zabránění pozdějších, dosud ne zcela známých následků na lidské zdraví.
„Často diskutujeme o úrodnosti půdy, jež je důležitá nejen pro ty, kteří na půdě pracují, ale pro obyvatelstvo naší země. Půdní podmínky pro výrobu základních potravin máme velmi dobré, ale je nezbytné, aby motivace státu vedla naše hospodáře na půdě k vyváženému hospodaření, které právě úrodnost půdy udržuje a zvyšuje,“ říká agrárník Zdeněk Jandejsek.
