Exkluzivní rozhovor s poslankyní za SPD Karlou Maříkovou, kterou policie vyšetřuje kvůli příspěvku na Facebooku o migrantech. Narazila svoboda slova na svou hranici? Nebo jde o zlovůli policie, kterou kontroluje ČSSD?
Doris Grozdanovičová, 92, jena z mála žijících přeživších koncentračního tábora SS v Terezíně, se tento týden vrátila k odhalení pomníku.
PŮLNOČNÍ ROZHOVOR Pokud Evropě něco hrozí, je to nestabilní situace na Balkáně. Tak to vidí poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna, jehož matka z území bývalé Jugoslávie pochází. „Josip Broz Tito patří k vítězům a k těm, kdo porazili fašismus. Neznám nikoho, koho by mohl Marek Výborný doporučit z našich politiků nedávné, nebo i minulé doby, ke komu vzhlížejí lidé všech generací,“ vysvětlil v rozhovoru k názorové výměně mezi ním a předsedou lidovců ve Sněmovně. Pro ParlamentníListy.cz mimo jiné řekl, že krev a nenávist na Balkáně přišla až s takzvanou demokratizací, protože předtím to bylo naposledy, kdy tamní obyvatelé žili v klidu.
Když se objevily před pár dny v médiích informace o mladém muži z Afriky, který na Litoměřicku znásilnil 16letou dívku, sluníčkářští mediální hysterici zaútočili.
„Naším hlavním sdělením je, že když Babiš, Piráti, ODS, ČSSD, TOP 09, STAN, lidovci a další brání lidem, aby se k Evropské unii vyjádřili v referendu, lidé mohou svůj odpor k EU vyjádřit ve volbách do Evropského parlamentu. Jinou možnost nemají. Tyto volby jsou referendem o EU,” řekl nám k blížícím se volbám do Evropského parlamentu místopředseda SPD Radim Fiala.
“Budem prvý prezident, čo otvorí brány ľudom na 365 dní v roku a pretaví ich vôľu aj do svojich rozhodnutí,” povedal v exkluzívnom rozhovore Martin Daňo, nezávislý kandidát na slovenského prezidenta
„Když ta pražská parta demonstruje a mobilizuje svoje příznivce, tak zároveň mobilizuje i příznivce druhé strany. To znamená, že je tu nějaká skupina obyvatel, kterým třeba není Andrej Babiš či hnutí ANO úplně sympatické, mají k nim nějaké výhrady. Když vidí, že je napadený způsobem, který hodnotí jako neférový, a když mají to srovnání a říkají si, když ne Babiš, tak se dostanou tihle lidé k moci, tak to samozřejmě vede k tomu, že Babiš posílí,” vysvětluje v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz sociolog Petr Hampl.
„Když se podíváte, jak je vše tlačeno přes byznys a všichni jsou nenažraní, nejde tolik o daně,“ říká k návrhu zvýšení daně také na alkohol majitel pizzerie Grand Italia v Hrušovanech nad Jevišovkou Tomáš Ševčík, který se domnívá, že vždy jde jen o vytahování peněz z lidí. „Zaplatí to zase koncový zákazník, který si zase odepře někde jinde, nebo si koupí menší kvalitu někde jinde. Aby to mělo efekt, který chtějí, se jim nepodaří,“ dodává. V rozhovoru kritizuje rozdíl v životní úrovni u nás a v ostatních zemích Evropy. „Za mě se dobře nemáme. Kdybychom nebyli závislí na tom, že musíme chodit na deset hodin do práce každý den a řešit půjčky, abychom si mohli koupit dům…“
Stačí, když dá Saúdská Arábie Turecku dobrou půjčku pro jeho poněkud chřadnoucí hospodářství, a určitě Turci vyšetřování dovedou k něčemu, co bude pro obě strany uspokojivé, říká v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz v souvislosti s vraždou novináře Džamála Chášukdžího na saúdské ambasádě v Istanbulu arabista Petr Pelikán. Brutální vražda saúdského disidenta a novináře, která Evropu a západní svět šokuje, je podle Pelikána v regionu Saúdské Arábie a jejích sousedů považována za normu.
„Na vině je stát, který vyplácí rozmařilé sociální dávky. Stát za podřadné bydlení, kde má nájem tržní hodnotu čtyři či pět tisíc korun, vyplácí příspěvky 12, 14 či 15 tisíc korun. Proč by toho ta nemakačenka a netáhla nevyužila? Takže migrují z jižních Čech či Moravy k nám. Nikdo je nedohledá a nikdo nikde není schopen je zpacifikovat, aby se začali chovat řádně. Vždy někde udělají nějaký průšvih a malér a nikdo je nedohoní. V první řadě je na vině stát. Tohle je hlavní věc, kterou chci změnit,“ říká senátor ODS Jaroslav Zeman, který ve druhém kole obhajuje post senátora v obvodu Jablonec nad Nisou.
V Ozbrojených silách Slovenskej republiky pôsobil takmer 21 rokov. Dosiahol hodnosť kapitán. Slúžil nielen na Slovensku, ale aj v zahraničných misiách v Iraku, Afganistane, Bosne a Hercegovine, Cypre či Kosove. Za svoju činnosť získal viacero vyznamenaní, ktoré sa však aktuálne rozhodol vrátiť. Ing. Miroslav Zathurecký pre Hlavné správy ozrejmil dôvody svojho rozhodnutia, vysvetlil svoj pohľad na aktuálne fungovanie slovenských ozbrojených síl a zároveň poukázal na viaceré negatívne skúsenosti
„Obrovským problémem jsou ty nemravné sociální dávky, které vyplácí stát těm problematickým komunitám.
„Tento projev je legitimní, nicméně je to nevhodné. To, že pískali na projev Andreje Babiše a Radka Vondráčka bych pochopil, pokud by stejný pískot byl na projev dlouholetého komunisty a dnes předsedy Senátu Milana Štěcha. Je evidentní, že se jednalo o řízenou provokaci s cílem zabránění dalšímu blížícímu se debaklu ČSSD v nadcházejících komunálních volbách,“ říká o chování lidí na pietním aktu k srpnu 1968 člen předsednictva SPD a poslanec Radovan Vích.
Snaha předsedy KSČM Vojtěcha Filipa hodit okupaci Československa na Ukrajince je podle bývalého politika, advokáta Jaroslava Ortmana, trapná a ubohá. „Prostě odpovědnost nese Sovětský svaz a jeho komunistické vedení. A zkoumat, jestli Brežněv byl Ukrajinec nebo Rus, je úplně nepodstatné,“ prohlásil Ortman. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz se ostře vyjádřil k trestnímu oznámení Michala Horáčka na komunistického poslance Zdeňka Ondráčka, k písni Jaroslava Hutky o prezidentu Miloši Zemanovi a k postoji zpěváka Tomáše Kluse k Andreji Babišovi.
„Jako mladý jsem s tím nesouhlasil, i teď to vidím jako problém. Strašně mi ale vadí, co se kolem toho děje. Tenkrát to byl Sovětský svaz. Dneska se to hází na krk Rusům. S dnešním Ruskem to nemá nic společného. Je to hloupé, přesně podle požadavku mainstreamu, že Rusko je zločinec, okupant a já nevím co. Už jsem z toho unavenej,“ říká v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz generál Hynek Blaško k srpnové vojenské intervenci armád Varšavské smlouvy z roku 1968 a dnešním reakcím na ni. Připomíná také jinou okupaci, tu z března 1939. „Z hlediska dějin našeho národa byla daleko více devastujících šest let, kdy tu vládli nacisti, než celá okupace Varšavské smlouvy,“ myslí si.
„Asi se nemusíme bát gulagů a politických poprav, jen dehonestace, ostrakizace, vyhazovů z práce, společenského bojkotu, a podobně.
Pečivo a výrobky z pšenice podraží, připouští prezident Agrární komory Zdeněk Jandejsek, ale nebude to natolik výrazné, aby to ohrozilo rozpočty domácností. Sucho způsobilo nižší výnosy obilovin v řadě zemí, tak jdou ceny nahoru. „K tomu, aby byl nedostatek obilí u nás, nedojde. Jde o to, že když zemědělci budou v zahraničí dostávat za obiloviny o něco víc, tak budou samozřejmě chtít i na domácím trhu stejnou cenu,“ vysvětlil šéf Agrární komory. Ale nepředpokládá, že by ceny pečiva vzrostly o víc než deset procent.
„Merkelová z politiky odejde, až bude chtít. A ona chtít ještě dlouho nebude. … Kancléřka je stabilně druhým nejoblíbenějším německým politikem, možná že už jí mají i mnozí voliči CDU plné zuby, ale stále u nich převažuje médii pěstovaný (zcela nesmyslný) kult Merkelové jako strážkyně stability a jistoty, což je pro konsensuálně zaměřené Němce to nejpodstatnější,“ říká historik a znalec Německa Aleš Valenta.
Ivo Patta, který se dlouhodobě zabývá otázkou důchodové reformy a vlivu ekonomického systému na demografii, upozorňuje, že stát do roku 1992 refundoval rodičům 50 procent nákladů na výchovu dětí v rodině. Od 1. 1. 1993 zohlednění nákladů na výchovu dětí ze strany státu kleslo na 12,5 procenta, čili stát refunduje rodičům pouze osminu nákladů. „Místo aby Ministerstvo financí odečetlo 50 % nákladů na výchovu dítěte, tedy 40 000 Kč za rok, odečte aktuálně jen částku 24 204 Kč za rok,“ říká.
Unikátny, imaginárny výtvarný prejav, ktorý v každom zanechá nezmazateľnú stopu. V myšlienkach nad výsledným dielom výtvarníka z Levíc, Peťa Hoffmanna. Štyri knižné publikácie, obaly na CDčka hudobných skupín, niekoľko samostatných výstav a neskutočné množstvo dych vyrážajúcich fotografií i obrazov. Ich spoločným znakom je bytostné spojivo so živou prírodou. To je len zlomok z diela tohto mladého človeka. Nechajme ale prehovoriť pre ceskoaktualne.cz samotného autora.
„Islamizace probíhá bohužel pár kilometrů od nás, stačí si zajet do Vídně. A nemusíme ani jezdit tak daleko. V poslední době potkávám čím dál víc ošátkovaných ženštin na pěší zóně na Masarykově nebo v nákupních centrech a rozhodně na turisty nevypadají… Problémovou etnickou minoritou je ta, která od konce války obývá kdysi honosnou oblast kolem Francouzské a Bratislavské. Slušný člověk se tam bojí jít i za bílého dne. Slušní lidé by rádi této čtvrti s nynější nedobrou pověstí vrátili její původní lesk,“ říká právník a člen Slušných lidí Ludvík Kummer.
Stalin bezprostředně po válce měl zálusk i na Slovensko – nakonec dostal „jen“ Podkarpatskou Rus. Obyvatelům Zakarpatí se tak rázem změnil život. Z „kapitalistického“ Československa jako mávnutím kouzelného proutku přešli pod SSSR. Dnes odtud odchází, kdo může – mladí lidé do škol a za prací, rodiny za lepším, a nejen venkov se dramaticky vylidňuje. České a československé kořeny na Podkarpatí dlouhodobě obnovuje a připomíná užhorodská Společnost T. G. Masaryka, jehož dlouholetým předsedou je neúnavný Ivan Latko. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz vyzdvihuje společnou koexistenci nejrůznějších národů a jazyků, kultur, které tvoří onu specifickou oblast území, jež od roku 1919 až do čtyřicátých let patřilo pod Československo a zažívalo nebývalý ekonomický i sociální boom.
„Současná vláda je probruselská a proimigrační a tento kočkopes nebude mít podle mých odhadů šanci přežít celé volební období.
„Na konci 80. let jsme byli přesvědčeni, že komunistické školství je mizerné, a že potřebuje hlubokou reformu. Mluvilo se dokonce o tom, že je na úrovni Gabunu nebo jiné děsivě zaostalé země. Jenže přišel listopad 89, hranice zmizely, znalosti dětí byly srovnány v mezinárodních testech a ukázalo se, že to, co tady zůstalo po komunistech, bylo o třídu lepší než školy na západ od nás. Naše děti uměly lépe svůj jazyk, dokázaly lépe myslet, lépe řešit problémy a taky nesrovnatelně lépe počítat,“ říká sociolog Petr Hampl.
