Vesmír

Celý svět se v těchto dnech dívá na noční oblohu.

Jeden z nejvýraznějších každoročních rojů jsou Perseidy. Původem Perseid je prach z periodické komety 109P Swift-Tuttle objevené roku 1862. Prachové částice padají k Zemi a v atmosféře zazáří jako meteory. Uvedla to ve svém vyhlášení Česká astronomická společnost se sídlem v Ondřejově.

Nastal Velký třesk a právě se zrodil vesmír. Když si představíme, že od vzniku kosmu až do dneška uplynul pouhý rok, dostanou ostatní události úplně jinou dimenzi. Jak to bude vypadat?

Pulsary patří k nejzáhadnějším a nejnevyzpytatelnějším objektům ve vesmíru. A pokud u něj nalezneme planetu, popírá to veškerou logiku. Ze všech těles je to skutečně ten s nejmenší pravděpodobností, kde planetu hledat. Jde o ve všech ohledech extrémní objekt, může se kolem své osy otočit i 1000x za vteřinu a je tak hustý, že čajová lžička jeho hmoty váží jako Mount Everest.

Neutronová hvězda je sama o sobě zvláštním objektem, pokud se ale dvě neutronové hvězdy srazí, muže vzniknout podivná částice s potenciálem proměnit celý vesmír v zombie.

Einsteinova teorie gravitace vysvětluje gravitaci jako narušení prostoru, které je způsobeno přítomností hmoty nebo energie. To je již dlouho považováno za genialitu, která změnila vědecké vnímáni gravitace. Nicméně, vědci ze St. Andrewské univerzity začali tuto teorii zpochybňovat hned poté, co našli obrovský prsten galaxií, který se od nás vzdaluje mnohem rychleji, než se předpokládalo.

ZNALOSTI O MEZNÍCH HODNOTÁCH, JAKÉ MŮŽE MIKROBIÁLNÍ ŽIVOT VYDRŽET, JSOU DŮLEŽITÉ PRO ZABRÁNĚNÍ KONTAMINACI RUDÉ PLANETY POZEMSKÝMI MIKROBY PŘI PŘISTÁNÍ POZEMSKÝCH PILOTOVANÝCH LODÍ ČI AUTOMATICKÝCH KOSMICKÝCH SOND. JE ROVNĚŽ NEZBYTNÉ VYVAROVAT SE PŘED MIKROORGANISMY, KTERÉ MŮŽEME PŘINÉST SE SEBOU, KDYŽ BUDEME PÁTRAT PO ŽIVOTĚ MIMO NAŠI PLANETU. JEDNOU ZE ZÁKLADNÍCH OTÁZEK, NA KTERÉ SE NASA SNAŽÍ ODPOVĚDĚT, JE, JESTLI MARS BYL VŮBEC NĚKDY DOMOVEM MIKROBIÁLNÍHO ŽIVOTA, A ZDA JE TAM PŘÍTOMNÝ I DNES.

Zdá se nám, že čas plyne jako řeka, nekonečně dlouho od jednoho okamžiku k dalšímu. A také se nám zdá, že čas plyne vždy jedním směrem, k budoucnosti, ale to nemusí být pravda. Jak tedy odhalit tajemství tak hluboké a neuchopitelné, jako je čas? Jednou z možností je měřit jej. Pomocí hodin všech možných typů měříme čas se stále zvyšující se přesností již tisíce let. Nejpřesnější hodiny dneška měří čas na základě kmitání atomu cesia, ten kmitá přesně 9.192.631.770x za sekundu. Takové hodiny se zpozdí o sekundu jednou za 100 miliónů let!

S využitím teleskopu Keck II a spektrometru OSIRIS, který se nachází v pohoří Mauna Kea na Hawaii, vědci z Caltech a NASA Jet Propulsion Laboratory zjistili, co se nachází pod zmrzlým povrchem Jupiterova měsíce Europa.

NASA nedávno objevila 219 planet, které se nacházejí mimo naši sluneční soustavu. Předpokládá se, že asi na deseti z nich může být život podobný jako na Zemi.

Lidstvo by v případě kolonizace planet mimo Sluneční soustavu mohlo za určitých podmínek přežít, potřebovalo by ale obrovskou kosmickou loď. Populace, která by měla zakládat mezihvězdné kolonie, by totiž měla čítat 20 tisíc až 40 tisíc lidí.

NASA nedávno objevila 219 planet, které se nacházejí mimo naši sluneční soustavu. Předpokládá se, že asi na deseti z nich může být život podobný jako na Zemi.

Churchill je veřejnosti známý především jako válečný vůdce, jeden z nejvlivnějších politiků dvacátého století, jednoznačný historik a výmluvný řečník. On byl ale také vášnivým propagátorem vědy a techniky. Tento světoznámý politik načrtl již v roce 1939 své vědecké názory v 11ti stránkové eseji nazvané „Jsme sami ve vesmíru ?“, která byla nedávno objevena. Doslova v eseji napsal : „ Stovky tisíc mlhovin, z nichž každá obsahuje tisíce milionů sluncí, mají obrovské předpoklady, že musí existovat velké množství sluncí, které mají planety, jejichž klimatické parametry neznemožní život. Nejsem tak pyšný úspěchem naší civilizace, abych si myslel, že naše planeta je jediným místem v tomto obrovském vesmíru, kterou obývají živé inteligentní bytosti.“

Jednoduchá webová aplikace ukazuje aktuální počet astronautů pobývajících mimo laskavou náruč naší planety.

Jak velký je vesmír?

Jestli jste si mysleli, že poprvé jsme mohli naši modrou planetu vidět z orbity díky snímkům, které pořídila ruská sonda Sputnik v roce 1957, nebo dokonce až kosmonaut Jurij Gagarin o čtyři roky později, jste vedle jak ta jedle. První fotografie vznikla už 24. října 1946 a pořídila ji raketa V-2, kterou vyvinula nacistická Třetí říše. Do výšky 104 km ji ale vypustili Američané ze základny White Sands v Novém Mexiku. Na její palubu umístili fotoaparát Devry a právě díky tomu pozemšťané poprvé v historii spatřili, jak naše Země vypadá z vesmíru.

Astronomové využívající Hubbleův kosmický dalekohled poprvé přesně změřili vzdálenost k jednomu z nejstarších objektů ve vesmíru – skupině hvězd zrozených krátce po velkém třesku.