Tragédie v americkém městě Orlando, kdy noční klub terorista zastřelil 49 lidí, zvýšila potřebu projednat na národní úrovni celkový směr americké zahraniční politiky, píše The National Interest.
National Interest (NI) hovoří o zahraniční politice kandidátky na prezidentské křeslo v USA Hillary Clinton
Zahraniční politika, navržená kandidátkou na prezidenta, demokratkou Hillary Clintonovou, na tomto pozadí se zdá být ještě děsivější, než silná prohlášení jejího soupeře republikána Donalda Trumpa.
Nedávno Trump vyzval, aby se přehodnotila intenzita účasti USA v NATO, alianci označil za zastaralou a nákladnou pro rozpočet USA.Clintonová uviděla v těchto návrzích hrozbu pro postavení Spojených států na mezinárodní úrovni, a uvedla, že je třeba pokračovat současné zahraniční politice Spojených států.
NI poznamenal, že po dlouhou dobu američtí politici pěstovali nebezpečnou pro americkou společnost iluzi bezpečnosti vytvářením rozsáhlé sítě aliancí a dohod.Přičemž neexistuje žádný scénář, podle něhož by kterýkoliv ze spojenců NATO, nebo nějaký jiný stát, podle USA spojenec, vstal na obranu USA v případě vojenského konfliktu.
Jen velmi málo amerických spojenců vlastní jaderné zbraně, ale pokud se ocitnou v konfliktu s jadernou velmocí, jako je Čína nebo Rusko, „dokonce kvůli drobnému problému, jako jsou například sporné skály v Jihočínském moři”, budou muset Spojené státy okamžitě zajistit opatření na jejich ochranu. V konečném důsledku to může vést k odvetného úderu na americkou půdu, varuje autor materiálu.
„V podstatě se jedná o iracionální politiku, která začala v době studené války, a byla-li tato politika iracionální ve dnech studené války, pak pokračovat v ní nyní ještě nerozumnější, protože studená válka skončila,” zdůrazňuje se v článku.
Zároveň, pokračuje The National Interest, Clintonová obviňuje Trumpa, že jeho názory na zahraniční politiku jsou nebezpečné. Svým soustředění na republikánovo tvrzení, že Japonsko a Jižní Korea se musí bránit samy a nespoléhat na Spojené státy,Clintonová „byla žíravá jako vždy”. Řekla, že „člověk jako Trump” by neměl mít přístup k jaderným kódům, protože by to mohlo vést k válce.
Autor však tvrdí že Trump pouze vyzývá k přezkumu „zastaralého, nepružného a nákladného závazku k ochraně ohromného počtu zemí na celém světě”, zatímcoClintonová už jednou vystupovala za „nespočetné a zdá se, že nekonečné vojenské kampaně” na Balkáně, Iráku a Libyi, aby podpořila neformální status „amerického impéria”.
Vezmeme-li v úvahu státní dluh v podobě 19 bilionů dolarů, tak si Spojené státy již nemohou dovolit zahraniční politiku, která vyžaduje existenci stovek vojenských základen po celém světě a provádění oněch vojenských tažení. Proto názory Trumpa dávají smysl, shrnul autor článku.
(KPa, pz.cz, Foto: JStone / Shutterstock.com)
