Německý parlament aktivně prosazuje diplomatickou iniciativu, která zřejmě rozhněvá tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, píší noviny Financial Times.
Tohle prezident Recep Tayyip Erdogan nerozdýchá: Parlament jedná o plánech uznat genocidu Arménů
Podle údajů novin se Německý spolkový sněm chystá uznat termín „genocida” v případě masových vražd Arménů během první světové války na území, spadajícím pod kontrolou Osmanské říše, a oficiálně odsoudit toto jednání. Hlasování je plánováno na 2. června.
Jestliže Berlín uzná genocidu Arménů, může to mít nepříjemné následky pro Angelu Merkelovou, uvádějí noviny. Erdogan je rozzloben „neúctou Evropské unie vůči Turecku” a vyhrožuje, že zruší dohodu s Evropskou unií, týkající se migrační krize. Jestliže Německý spolkový sněm půjde až do konce, Merkelová bude těžko přesvědčovat Ankaru, aby nedělala „prudké pohyby”.
V roce 2015, kdy uplynulo 100 let od genocidy Arménů, v Německém spolkovém sněmu probíhaly ostré diskuze ohledně této otázky, o tématu se hovořilo v německém parlamentu i dříve. Tehdy se vládě Angely Merkelové podařilo odrazit iniciativu opoziční strany zelených a odstranit z programu dne složitou otázku pro Německo, kde žije kolem čtyř milionů obyvatel tureckého původu. Ve vládnoucí koalici sociálních demokratů však došlo k rozkolu, jehož následkem se stranické vedení rozhodlo podpořit tuto iniciativu. To znamená, že rezoluce bude nejspíše přijata.
„Je dost pravděpodobné, že se Ankara rozzlobí, ale Německý spolkový sněm se nemůže nechat vydírat takovými despoty jako Erdogan”, řekl jeden z vedoucích představitelů zelených, Cem Özdemir.
Němečtí poslanci se i tak dívají skepticky na spolupráci s Tureckem. V Německém spolkovém sněmu jsou znepokojeni tím, jak se vyvíjí „případ Böhmermanna“, moderátora, který vystoupil v přímém přenosu s provokační satirou proti tureckému prezidentovi. Předpokládá se, že Merkelová se ho rozhodla stíhat pod nátlakem Erdogana.
Existují námitky proti bezvízovému režimu, který chce Ankara získat výměnou za dohodu s Evropskou unií. Němečtí politici trvají na tom, že Turecko musí nejdříve splnit všechny body dohody, včetně reformy antiteroristických zákonů, a teprve potom bude možné zrušit víza. Erdogan na oplátku pohrozil, že otevře turecké hranice pro uprchlíky směřující do Řecka, jestliže se bude řešení otázky protahovat, dodávají noviny.
Masové vraždy Arménů v Osmanském Turecku uznávají za genocidu mnohé státy. První byla v roce 1965 Uruguay, po ní následovaly: Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Belgie, Polsko, Litva, Slovensko, Švédsko, Švýcarsko, Řecko, Kypr, Libanon, Kanada, Venezuela, Argentina, Brazílie, Chile, Vatikán, Bolívie, Česká republika, Rakousko, Lucembursko. Pronásledování přiznal i Evropský parlament a Světová rada církví.
(KPa, skn.cz, Foto: thomas koch / Shutterstock.com)
