Taková rychlá příprava námořní armády je „bezprecedentní“, napsal s úzkostí japonský list Yomiuri Shimbun. Je třeba požadovat od Číny, „aby vysvětlila cíl nárůstu výzbroje“, uvedl článek.

Výstavba nových čínských letadlových lodí stupňuje napětí mezi Washingtonem, protože vytvoření námořní letadlové flotily může být považováno za součást čínské strategie soupeřit se Spojenými státy na zvýšení vojenského vlivu,  napsal Yomiuri Shimbun. „Je nesmírně důležité být pozorný ohledně jakéhokoli čínského kroku, který může radikálně změnit globální bezpečnostní podmínky,“ zdůraznil článek. Podle autora by japonská vláda měla požadovat na nejvyšší úrovni od Číny, „vysvětlení účelu nárůstu zbraní“ zároveň zvýšit ochotu japonských Sebeobranných síl rychle reagovat „veškeré okolnosti“.

První letadlová loď, postavená samotnou Čínou, již prošla testy na moři a do služby se připojí na začátku příštího roku, uvedl článek. Jedná se o druhou letadlovou loď v čínské flotile – první loď nazvaná Liaoning, která byla zakoupena z Ukrajiny a přebudována v Číně, byla uvedena do provozu před několika lety. Čína již staví svoji třetí letadlovou loď v loděnicích v Šanghaji a současně vyvíjí projekt na vytvoření vlastní jaderné letadlové lodě, připomněl Yomiuri Shimbun.

V budoucnu plánuje Peking mít čtyři nebo více letadlových lodí a vytvořit příslušné vojenské jednotky, které budou navíc disponovat ponorkami a torpédoborci.„I když existuje řada úkolů, které je třeba řešit z taktického hlediska, taková rychlá příprava je bezprecedentní,“ zdůraznil Yomiuri Shimbun. Prezident Si Ťin-pching, který také stojí v čele ústřední vojenské rady, v dubnu představil přehled situace v Jihočínském moři, a požadoval zvýšit úsilí na vytvoření námořnictva světové třídy. Nepochybně považuje letadlové lodě za jádro budování čínského vojenského potenciálu spolu se strategickými raketami a ponorkami, míní autor.

Spojené státy nadále ovládají všechny tyto typy zbraní, článek uvádí: americké námořnictvo má nyní 11 letadlových lodí a v blízké budoucnosti plánuje přidat ještě jednu – žádná taková země nemá takové množství na světě. Indie, která má s Čínou problémy s teritoriálními a jinými problémy, také postupuje vpřed s vytvořením své letadlové lodě a je znepokojující, že „kroky Číny mohou přispět k závodu ve zbrojení“, uvedl Yomiuri Shimbun.

Podle autora je Peking povinen „vyjasnit motivy svých činů“. Zdá se, že čínská administrativa je založena na strategii s cílem zajistit převahu ve vzduchu a na moři v oblasti nad rámec „prvního řetězu ostrovů“ – původní čínské obranné linie spojující jih Kjúšů, Okinawy, Tchaj-wanu a tak dále, až do „druhého řetězce ostrovů“ Izu a Guam.

Letadlová loď Liaoning již byla opakovaně využita pro bojové a vzletové a přistávací cvičení čínských bitevniků v Jihočínském moři a Tichém oceánu. „Vzhledem k možnosti sjednocení s Tchaj-wanem je čínský úkol zvýšit schopnost odrazit intervence USA zřejmý. Během krize v Tchajwanské úžině v roce 1996, kdy Čína zastrašovala Tchaj-wan raketovými manévry, Spojené státy poslaly dvě letadlové lodě k břehům Číny. Zdá se, že Čína chce v budoucnu zabránit opakování takových akcí,“ domnívá se Yomiuri Shimbun.

Existuje také možnost, že Peking využíje své letadlové lodě v Jihočínském moři jako„standardní praxi“, čímž posilí účinnou kontrolu nad touto oblastí, předpovídá autor. Americké síly hlídkují kolem umělých ostrovů postavených Čínou se stanoveným cílem „zachovat svobodu plavby“ a to vše nevyhnutelně zintenzivňuje napětí v regionu. Neměli bychom zapomínat, že Čína, výměnou za ekonomickou pomoc pokračuje vpřed s rozvojem přístavů, které mohou být přeměněny na „vojenské pevnosti“ v různých pobřežních státech od Jihočínského moře do Indického oceánu, varoval Yomiuri Shimbun.

Takové zvýšení vlivu Číny v regionu může „zabránit svobodnému průchodu mezinárodními námořními cestami“, což není povoleno, tvrdí článek. V tomto případě skutečný stav ozbrojených sil v Číně, pokud jde o stávající typy výzbroje a dalších faktorů,„zůstávájí neprůhledné“, takže japonská vláda musí pokračovat v kontaktech na nejvyšší úrovni a požadovat od Číny „vysvětlení účelu nárůstu zbraní“, vyzval autor materiálu. Rovněž je nutné, aby americké síly a japonské síly sebeobrany posílily svoji schopnost „reagovat na jakékoliv okolnosti“, uzavřel Yomiuri Shimbun.

(prvnizpravy.cz, foto: Shutterstock)

Komentáře