Zároveň pokračování jednání se Severní Koreou demonstruje ochotu Ameriky obětovat bezpečnost svých spojenců pro vlastní potřebu. S takovou nekonzistencí a nespolehlivostí Spojených států by Evropa měla převzít zodpovědnost za osud mezinárodního společenství a práva – stejně jako za vlastní – na sebe, vyzval autor materiálu.
Americké odstoupení od jaderné dohody s Íránem, uzavřené ve Vídni 14. července 2015, nebylo žádným překvapením, ale jeho důsledkem je úplné obrácení mezinárodních rolí, poukázal francouzský právník a novinář Nicolas Baverez. Írán, který se často označuje za „zlý“ stát, plní své závazky v oblasti jaderného rozvoje, což potvrzují odborníci MAAE. Ve stejné době Američané první porušili dohodu o zrušení sankcí vůči Íránu a pak „vyhodili jako neužitečné“ mezinárodní právo a porušují rezoluci OSN, která schválila vídeňské dohody.
Takže podle autora Spojené státy zahájily „ďábelský cval”. Íránští konzervativci pod vedením Nejvyššího vůdce Aliho Chameneího v tomto rozhodnutí vnímájí potvrzení svých předchozích obav, že dohoda bude podvodem. Je vysoká pravděpodobnost, že nyní bude jaderný program obnoven k vytvoření jaderné zbraně schopné chránit režim, což na oplátku povzbudí USA a Izrael k preventivnímu úderu, předpovídá autor.
Jak Baverez připomněl, v Sýrii se konfrontace mezi Íránem a Izraelem již zintenzivnila a je zde riziko přivést regionální konflikt na mezinárodní úroveň a podpořit ještě větší šíření jaderných zbraní.„Saúdská Arábie, Turecko a Egypt nebudou dát Íránu monopol na vlastnictví jaderných zbraní,” vysvětlil autor. To vše nakonec může vést ke zvýšení světových cen ropy a ohrožení vývoje světového hospodářství, varoval.
Zároveň se Trump připravuje na setkání se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem, který má již mezi 13 a 20 jaderných hlavic a balistických sílu, která umožňuje zasáhnout území Spojených států. A existuje možnost zvýšit jejich počet na 59 do roku 2020. Toto setkání je mimořádně důležité pro budoucnost korejského poloostrova, který je stále do značné míry závislý na Spojených státech, nicméně, Kim Čong-un bude mluvit na nadcházející jednání z „pozice síly – strategické a geopolitické, ne v ekonomickém smyslu“. Tento summit bude znamenat první úspěch Pchjongjangu na mezinárodní scéně, uznání mezinárodního statusu Severní Koreje jako jaderné mocnosti a otevírají se možnosti pro její „opětovné začlenění do mezinárodního společenství“.
Přičemž, jak autor poznamenal, v minulosti „Severní Korea nikdy neplnila své závazky vůči mezinárodnímu společenství“ a pokračovala v rozvoji svého jaderného programu i v roce 1994, a letech 2005 a 2007, kdy dostávala potravinovou, ekonomickou a energetickou pomoc, která byla poskytnuta výměnou za zmrazení programu.
Nicméně přítomnost jaderného arzenálu dává Pchjongjangu příležitost stanovit podmínky pro jednání. Pro vyhlídkou na mírovou dohodu se skrývá touha Pchjongjangu dosáhnout stažení 28,5 tisíc amerických vojáků z Jižní Koreje. Za opuštění testů mezikontinentálních balistických střel je záměr zachovat jaderný arzenál pro rakety malé střední vzdálenosti zaměřené na Jižní Koreu a Japonsko. To je důvod, proč je Trump je připraven podepsat se Severní Koreou přesně stejnou dohodu, kterou odmítá ve vztahu k Íránu, a což „mimochodem potvrzuje skutečnost, že atomová bomba zůstává hlavní zbraní diktátorů na ochranu před pokusy o změnu režimu vyvolávané USA“, poukázal autor. Z toho vycházejí obavy Japonska, Jižní Koreje a Tchaj-wanu, neboť „jejichž bezpečnost je obětována americké bezpečnosti” – spojence, který je měl chránit.
„Závěr není povzbudivý. USA, které zvyšovaly důvěru v demokracii od roku 1945, se stávájí hrozbou kvůli nepředvídatelnosti své strategie, což se smíchalo spolu z odmítnutím Transtichomořským partnerstvím, jež mělo brzdit čínské ambice, pak ekonomickými sankcemi proti Pekingu; ukončení jaderné dohody s Íránem a rozhovory o „pseudoodzbrojení” se Severní Koreou; údery na syrský režim a stažení vojsk ze Sýrie,” poukázal autor. Situaci zhoršuje „nepředvídatelnost” samotného Donalda Trumpa.
Ponižení Evropy úmyslnou tvrdostí doprovázenou rozhodnutím odstoupit od jaderné dohody Donald Trump „vyvolal transatlantickou krizi nebývalého rozsahu“, zdůraznil Beverez. V současné době jako protiváhu americké administrativě „jejíž cílem je přivést světa do stavu džungle, v níž si USA udržují iluzi dominance“, by měli Evropané vzít na sebe roli zachránců „z toho, co zbylo z mezinárodního společenství a práva“, vyzval autor. K tomu je třeba, aby Evropa „pokračovala ve strategii otevřenosti vůči Íránu“, potvrdila svoji „ekonomickou, daňovou a informační suverenitu“ i pod hrozbou amerických sankcí, stejně jako zahájila masivní investice do vlastní obrany, dodal Baverez.
(prvnizpravy.cz, foto: Shuttestock)
