Při hodnocení kandidátů do volených úřadů je zahraniční politika možná, uvážíme-li ten čím dál provázanější svět, tím nejdůležitějším.
Kandidát na příštího prezidenta, Donald Trump, komentuje situaci v boji proti celosvětovému terorismu
Zvláště to platí pro kandidaturu do Bílého domu v roce 2016. Ač k jejím nuancím zůstává velká většina Američanů v blažené ignoraci, voličstvo ji obecně chápe podle hrstky jednoduchých představ: 1) Rusko prochází obrozením; 2) ISIS je zlá; 3) v Evropě je spousta uprchlíků a někteří z nich jsou teroristé; 4) v Sýrii se něco děje a má to jasně spojitost s ISIS a s uprchlíky; 5) Írán je zlo a nejspíš brzy někoho zkusí bombardovat atomovkami; 6) Čína sílí.
Vzhledem k všeobecnému nedostatku do konkrétností jdoucího vhledu do geopolitiky a převládající touze zůstat nedotčeni vším, co jim poukazuje na to, že v moderní geopolitice nelze vše shrnout na černou a bílou, Západ versus všichni, dobro versus zlo, zápas za obnovení benevolentní americké hegemonie, tak si kandidáti musí dávat pozor, jak předvádět hluboké pochopení těchto záležitostí, aniž by uvrhli do zmatku převážně ignorantské voličstvo. To bude těžké pro Hillary Clinton, veteránku moderního státnictví, která ví něco o tom, jak je ten svět složitý, a jak snadno se dají věci podělat (viz Libye).
Na druhou stranu pro Trumpa je vypracování zahraniční politiky daleko snadnější. Jeho proti-imigrační postoj perfektně sedí s událostmi, které se rozvíjejí po Evropě, a jeho linie „do prdele s ISIS vymlátit“ rezonuje u těch voličů, kteří ať vládě nedůvěřují jakkoliv, by se radši soustředili na to, jestli jim liberálové plánují sebrat jejich zbraně nebo jestli NSA monitoruje jejich telefony, než aby se zabývali tím, jestli to náhodou nemohli být dobří hoši z Langley, co vytvořili ty teroristické skupiny, od nichž teď hrozí infiltrace a útoky na Západní cíle. Trump navíc užívající si té výhody, že nikdy nezastával volený úřad, si může dopřávat luxusu vytahovat se se zdravým selským rozumem, když hodnotí věci jako pětiletý konflikt v Sýrii. Nemusíte vědět nic o rozkolu sunnitů a šiítů, ani o alawitské vládě či bathistech či o Assadových vazbách na IRGC a o armádě Hassana Nasrallaha, abyste pochopili, že americké pokusy vyvolat na Středním východě změny režimů se strašlivě zvrtly, a že boj s Assadem spolu s bojem proti lidem, co bojují proti Assadovi, nedává absolutně žádný smysl.
Jinými slovy, když nemáte ani ponětí o nuancích, můžete volně apelovat na zdravý selský rozum a přesně to Trump udělal, když si The New York Times s tímto republikánským vůdcem peletonu sedl k prodiskutování zahraniční politiky. Tady je výměna mezi Trumpem a Davidem Sangerem, co se týče Bashara al-Assada a podloudného a vysoce lukrativního kšeftu s ropným podloudnictvím, který jasně nechce zničit nikdo jiný než Rusko.
SANGER: Ještě jednou ohledně vaší linie ISIS strategie. Viděl jste současnou strategii, přičemž jste viděl ministra Kerryho, jak se snaží o politickou dohodu mezi presidentem Assadem a silami rebelů s tím, že by Assad nakonec odešel. A pak je tu naděje obrátit všechny tyto síly, včetně Ruska a Íránu, proti ISIS. Je to ten správný způsob, jak se to má dělat. Máte nějaký alternativní přístup?
TRUMP: No, já myslím, že ten přístup, kdy se bojuje s Assadem a s ISIS současně byl šílený a idiotský. Oni bojují jeden s druhým a my i tak bojujeme s oběma. Víte, bojujeme s oběma. Myslím si, že náš daleko větší problém než Assad je ISIS a vždy jsem to tak cítil. Assad je takový, víte, nikdy jsem neřekl, že Assad je dobrý člověk, jistěže není, ale naším daleko větším problémem není Assad, tím je ISIS.
SANGER: Myslím, že s tím by president Obama souhlasil.
TRUMP: OK, no, to je dobře. Ale přitom – ano, na tom bychom se mohli shodnout, myslím do jisté míry. Ale myslím, že nemůžete bojovat se dvěma lidmi, kteří bojují jeden s druhým, a bojovat s oběma současně. Musíte si vybrat jednoho nebo druhého. A musíte jít…
SANGER: Tak jak by se vaše strategie lišila od toho, co děláme právě teď?
TRUMP: No, můžu vám jen říct – nemohu vám říct, protože jeho strategie se otevírá, a přitom to vypadá, jako by s ISIS bojoval, ale bojuje v tak omezené míře. Já bych řekl, seberte jim ropu. A to říkám už roky. Seberte jim ropu. Oni jim ropu pořád nevzali. Pořád jim ji nevzali. A sotva ji nějak postihli. Sotva tu ropu poškrábali.
SANGER: Tu ropu, co ISIS čerpá.
TRUMP: Ano, ropu, kterou ISIS čerpá, ze které mají ohromné výnosy. Řekl jsem, udeřte na bankovní kanály. Víte, mají vysoce vymakané bankovní kanály, čemuž rozumím, ale nemyslím si, že by to moc lidí chápalo. Víte, mají ohromné částky peněz z bankovních kanálů. A to víte, mnoho lidí v zemích, o kterých si myslíte, že jsou našimi spojenci, dávají ISIS ohromné částky peněz a ty prochází velice temnými bankovními kanály. A my jsme ty bankovní kanály dávno už měli zastavit, a myslím si, že jsme neudělali nic, abychom je zastavili, a že ty peníze jsou ohromné. Obrovské. Jsou to ohromná množství peněz. Takže to není jen z ropy, Davide, je to také z bank, z bank. Je to přes banky. A velice sofistikovanými kanály. Nazývají je temnými kanály. Velice vymakané kanály. A ty peníze přichází od lidí, o kterých si myslíme, že jsou našimi spojenci.
Aniž by se pouštěl do jemností tohoto tématu, je to stejně ale jedno z neupřímnějších a nezdravějších představitelných hodnocení situace. Avšak pokud Trump zvítězí v národních volbách, rychle objeví – a to je hrozně nešťastné – že ze zdravého rozumu prostě US zahraniční politika v moderním světě vycházet nemůže.
Je tomu tak, že tím, co by bylo třeba, je principiální, otevřený přístup ke geopolitice, ale díky skutečnosti, že Washington se prostřednictvím desítek let kšeftů pod rukou a tajných ujednání zaplet do dost spletité sítě, ve které zdravý rozum vždy a všude klopýtne a upadne do šílenství, kterým je US zahraniční politika. A jestli to Trump může změnit, nebo ne, o tom se dá diskutovat, ale jestli nemůže, tak to nebude jen jeho chyba.
(KPa, ac24.cz, Foto: R. Gino Santa Maria / Shutterstock.com)
