Blog

Když bylo v červenci 2016 oznámeno, že se ruští atleti a atletky na olympiádě v Riu de Janeiro neobjeví – a to pro údajné nedodržování antidopingových pravidel – byl to pro svět šok. Nu a protože tento svět už měl se svými pappenheimskými své zkušenosti, obrátil se na odborníky s otázkou: jde skutečně o doping anebo o politiku? Čili o další kapitolu v tažení světového zla za izolaci Ruska od světa. A za jeho prezentaci coby ďábla, nedodržujícího zákony a pravidla civilizovaného světa?

Příšernosti, které tento starosta Pavel Novotný fungující v dresu politické strany ODS vyslovil v ruské televizi Rossija 1, jsou známy. Připomeňme si, že si ho sem s pomocí televizního mostu pozvali jako člověka prosazujícího nápad postavit v Řeporyjích pomník Vlasovcům, ale nikoho ze zvoucích nejpíše nenapadlo, jaké další šílenosti se z tohoto dosud úředně neuznaného blázna při přímém přenosu televize Rossija 1 ještě vysypou.

,,Uteče pár let, lidi tady budou mít problém se nažrat, a pak jim bude jedno, co se komu vrátí” – Karel Schwarzenberg, 1990

Mám mezi svými přáteli a známými též několik náruživých fandů premiéra Babiše. Tak náruživých, že téměř všichni z nich vlastní Babišovu knihu O čem sním, když náhodou spím, a o tomto díle a též o Babišovi zvlášť dokázali vést až do nedávna i docela nadšené rozpravy.

Tak jsme se z Letné dozvěděli, že má zlý Babiš a jeho ministry něspravedlnosti od Milionu chvilek ultimátum. Že prý pokud neodstoupí do konce roku ze svých funkcí, nebo v případě předsedy vlády nedojde k předání Agrofertu do spřátelených nejlépe zahraničních rukou, tak že se máme všichni těšit na nějaké kreativní milion-chvilkové kreace či co!

Vojenský analytik Martin Koller se v rozhovoru pro Sputnik pozastavil nad vojenskou kariérou potenciálního prezidentského kandidáta ve volbách v roce 2023, bývalého předsedy Vojenského výboru NATO generála Petra Pavla.

Proč si Karel Gott získal národ a proč původní pokus mediálního mainstreamu a některých politiků prezentovat jej jako “rozporuplnou osobnost” skončil fiaskem, trapnými výlevy několika jedinců

Určitě si všichni všimli, že za posledních několik let se ve společenském prostoru etablovalo obviňování z nenávisti a že ta tzv. nenávist se v jakémkoliv případě hodnotí výhradně a pouze negativně. Odpovídá to ale pravdě?

O levici a pravici jsme historicky zvyklí přemýšlet hlavně v rozměru ekonomickém, o něco méně pak kulturním. Především ten kulturní rozměr má ale – mám za to – filosofické základy.

Potřebujeme? Ta otázka možná někomu zní docela zvláštně. Nicméně koho zajímá co a jak tím myslím, toho zvu k přečtení mého dnešního „hudebně-pravicově-konzervativně-lobbingového“ textu 🙂