Obchodní válka mezi USA a Čínou se dostala i na území České republiky. Minulý týden český premiér Andrej Babiš nařídil stažení telefonních zařízení Huawei z Úřadu vlády. I když svá slova následně odvolal a sešel se s čínským velvyslancem, jeho jednání může stát ČR stovky miliard.
Autor komentáře Venda Rehak: Zbytečná Policie ve Velké Británii? Elle Stevensonová, 25 let z Windsoru, byla přepadena se svojí přítelkyní ve stanici Charing Cross v Londýně.
Po jeho náhlé smrti se všichni příbuzní pohádali, protože nikdo nevěděl, kde milion je…
Kolos na hlinených nohách – Európska únia má stále väčšie problémy so stabilitou. V rôznych členských štátoch vznikajú konflikty z toho alebo iného dôvodu. Obyvatelia tých alebo iných krajín vychádzajú do ulíc, protestujú proti obmedzeniu ich práv a slobôd. Žiadajú zabezpečenie sociálnej spravodlivosti. Jednou z najaktuálnejších otázok je aj zabezpečenie bezpečnosti pred davmi agresívnych migrantov
Je mi upřímně líto lidí, zabitých a zraněných při teroristickém útoku ve francouzském Štrasburku.
Bude vzpoura „žlutých vest“ obratem v prezidentském funkčním období Emmanuela Macrona?, položila si otázku rozhlasová stanice RTL.
Je to fakt, nikoliv analýza, ani názor – „svobodné a otevřené mezinárodní uspořádání“, které Spojené státy podporují od roku 1945, stálo životy 20 až 30 milionů lidí na celém světě. Žádnému prezidentovi, bez ohledu na to, kdo jím byl, se nepodařilo zpomalit rytmus této smrtící mašinérie.
Komentář Josefa Brože – Ne, tohle není bagatela. Poprvé v dějinách Francouzské republiky, a rozhodně poprvé v dějinách Páté republiky, stojí před svými občany prezident, který chtěl být Bohem. Dnes není ničím. Stačily tři týdny. Prezident Emmanuel Macron, jenž o sobě ještě nedávno mluvil jako o božském Jupiteru, končí.
V těchto dnech si připomínáme 5 let od vypuknutí demonstrací na Majdanu. Demonstranti tehdy bojovali za vstup své země do Evropské unie, zbavení se zkorumpované vlády a lepší život a světlejší budoucnost pro svoji zemi. Většina z nich se nyní musí cítit jako ve zlém snu.
Stúpencovi svetoobčianstva, ktorému spriaznení novinári a umelci vytvorili po Masarykovi kult osobnosti, vládcovia sveta nikdy nemali zveriť moc do rúk
Nevěřil jsem pravému ani levému uchu, kdy jsem slyšel v TV zpravodajství slavnostní tlachy francouzského Emmanuela Macrona na mejdanu státníků v Paříži u příležitosti 100. výročí ukončení velkých jatek v roce 1918.
Vypovězení smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého dosahu, kterým vyhrožuje americká administrativa, může být mimořádně symbolickým krokem. Uvedené zbraně, které v Evropě rozmístil na přelomu 70. a 80. let Sovětský svaz a v následné reakci také Spojené státy, totiž minulého století výrazně přispěly k vypuknutí tzv. druhé studené války. Naopak, smlouva o jejich likvidaci, podepsaná na sklonku roku 1987, otevřela cestu k ukončení studenoválečného konfliktu. Nyní se rakety středního doletu opět stávají možnou rozbuškou světové politiky.
Před více než dvaceti lety prohlašoval americký politolog Francis Fukuyama, že na světě nastal „konec dějin“ a všude zvítězila „liberální demokracie“. Dnes to vypadá, že dějiny rozhodně neskončily, a naopak se pomstily Fukuyamovi. Od Západu na Východ a zpět, se dnes šíří většinový pocit, že skončila právě „liberální demokracie“. Od Spojených států amerických přes Turecko a Polsko, až po Maďarsko, Polsko nebo Itálii se šíří myšlenka „illiberální demokracie“, jež tu předchozí odmítá. Základním východiskem tohoto postoje je silný vztah k identitě.
Děsivý případ zmizelého saúdskoarabského novináře vyvolává spekulace uvnitř amerického politického establishmentu o historickém rozdělení cest mezi Washingtonem a Saúdskou Arábií.
Tento týden byl skutečně povedený! Bylo třeba snažit se tolerovat pokrytectví a hysterii Spojených států a jejich partnerů v NATO. Nactiutrhačná obvinění proti Rusku a zejména Číně mohou být sotva absurdnější, nebo nepříčetnější.
Dnes měl být na Českém rozhlasu Plus uveřejněn můj komentář z minulého týdne. Leč odvysílán nebyl. A nebude. Oficiálně s odůvodněním, že je prý “slabý”.
Američtí prezidenti po dlouhé roky vždy perlili na Valném shromáždění OSN, neboť používali slibnou a zábavnou rétoriku o tom, jak Amerika údajně vykonává mnoho skvělých věcí pro světový mír.
15. srpna 2018 oznámilo Ministerstvo zahraničí USA další opatření, jehož cílem je snížit počet personálu na velvyslanectví v Havaně a omezit pobyt diplomatů na jeden rok. Tato extrémně omezená kategorie je obvykle aplikována na země, které jsou ve válce, jako např. Afghánistán a Irák. Změna v politice USA, která začala vloni na podzim, je založena na údajných zdravotních potížích v souvislosti se sonickými incidenty na diplomaty v Havaně, jak zjistil Washington. Zároveň s varováním Američanů před cestováním na Kubu a omezenými konzulárními službami, což má dopad na americké občany i Kubánce na ostrově, Trumpova administrativa výrazně omezila diplomatické styky a konzulární služby, které inicioval Obama.
Bleskla vám při četbě titulku v mysli obrýlená tvář poslance Kalouska? Ano? Pak je shoda jména osoby mého námětu a jeho vašeho okamžitého odhalení cosi jako výnos pomyslného retribučního soudu.
Tento týden je 65.výročí západoevropského státní převratu v Íránu. 19.srpna 1953, den, kdy Íránci dostali tvrdou lekci o pravidlech, jak Američané mění režim na „demokratický“.
V těchto dnech si připomínáme kulaté výročí invaze Sovětského svazu a dalších států Varšavské smlouvy v Československu v roce 1968. ParlamentníListy.cz položily politikům provokativní otázku, zda už podle nich přišel čas tuto věc Rusku odpustit, nebo to nelze.
Řekl kdosi ze spolku, který dnes v republice udává tón, a Seznam.cz vypíchl tuto větu do internetu jako parolu, kterou by měli spatřit všichni naši lidé a která by se měla uhnízdit i v nejhlubších komůrkách jejích srdcí. Protože tahle věta vyjadřuje přesně to, oč tomuto spolku jde.
