Mezi Ruskem a Ukrajinou to opět vře. Čtyři roky po Euromajdanu a ruské anexi Krymu se znovu dostává na scénu riziko otevřeného válečného konfliktu. Podle ruského prezidenta Vladimíra Putina se však jeho ukrajinský protějšek Petro Porošenko pouze snaží prostřednictvím provokací v Černém moři odvést pozornost a získat politické body před blížícími se prezidentskými a parlamentními volbami. Informoval o tom britský deník The Guardian.
Objevily se zprávy v ruských médiích, říkám ‚byly‘, protože zmizely, ruská tajná služba FSB zabránila zničení nového mostu přes Kerčskou úžinu, píše na svém blogu Schall und Rauch von Freeman.
Včera Ukrajinci začali provokovať v Azovskom mori, pričom ukrajinské bojové lode sa chystali viesť operácie aj priamo v blízkosti mosta, ktorý spája Krym s Ruskom. Informácie prináša portál RusVesna. Rusi sa snažili zabrániť ukrajinským lodiam v prístupe k mostu, pričom došlo k vyhroteniu konfliktu a k streľbe.
Evropská unie obviňuje Rusko z porušování svobody plavby a z „militarizace“ Azovského moře a podle Deutsche Wirtschafts Nachrichten přijme opatření.
Generálmajor Viktor Gumennij , zástupce velitele ruských leteckých sil, v loňském roce řekl, že první dodávky protiraketových systémů by se měly objevit někdy kolem roku 2020.
Donald Trump se snaží rozšířit americký jaderný arzenál a neskrývá antipatii vůči dohodám uzavřených jeho předchůdcem.
Dvě odlišné americké státní komise vydaly v uplynulém týdnu zprávy, které zdůrazňují rostoucí hrozbu Čínské lidové republiky. V komentáři pro server National Interest situaci rozebral Dean Cheng, bezpečnostní analytik z think tanku The Heritage Foundation.
Pokud Rusko uzavře Azovské moře pro ukrajinské lodě, mohlo by to vést k „velké válce“ s Ukrajinou.
Rozpory mezi Spojenými státy a Čínou se odehrávají na několika frontách najednou. Ale nejnebezpečnější není obchodní válka, ale rivalita za vojenskou nadřazenost v oblasti Pacifiku.
Severokorejská státní média oznámila, že armáda pod dohledem vůdce Kim Čong-una úspěšně vyzkoušela novou technologicky vyspělou taktickou zbraň. Napsala to jihokorejská agentura Jonhap. Podrobnosti zatím nejsou plně známy. Zpravodajské agentury zprvu informovaly o testu zbraně strategické.
Nejméně 13 zemí vyjádřilo zájem o koupi ruského raketového systému S-400, a to navzdory sankcím ze strany USA, uvedla americká TV stanice CNBC.
Podle nových satelitních snímků je v severní Koreji 16 skrytých vojenských základen, kde pokračuje výroba jaderných zbraní, tvrdí deník The New York Times. Podle Trumpa jde ale o lživou zprávu.
Americké koaliční letecké útoky na Sýrii zničily život mnoha nevinných, uvedla reportáž rozhlasu NPR.
V době, kdy obchodní válka mezi Washingtonem a Pekingem nevykazuje známky ústupu a čínská politika v Jihočínském moři výrazně komplikuje vzájemné vztahy obou zemí, mohou události jako Americko-čínský diplomatický a bezpečnostní dialog nabývat na významu, konstatuje Daniel R. DePetris. Analytik působící v think tanku Defense Priorities v komentáři pro server National Interest připomíná, že američtí ministři Jim Mattis a Mike Pompeo na poslední z těchto konferencí pronesli vhodná slova a označili debatu za „neskutečně produktivní“.
Rusko nepotřebuje systém „Avangard“ k tomu, aby v případě války zničily Spojené státy, které nemají systém protiraketové obrany schopný odrážet stávající balistické střely, napsal The National Interest.
Americká strategie „omezeného“ použití taktických jaderných zbraní k „předcházení napadení“ z Ruska, kterou předložil bývalý náměstek ministra obrany Elbridge Colby, vyvolala ostře negativní reakci Moskvy.
V březnu 2018 při útoku novičokem v anglickém Salisbury byly poprvé v historii nasazeny chemické zbraně na území Velké Británie, poukazuje Hamish de Bretton-Gordon, ředitel humanitární iniciativy Lékaři pod palbou. Bývalý voják a expert na chemické zbraně v komentáři pro server CNN dodává, že v Sýrii zase v posledních 12 měsících došlo k nejméně osmi zdokumentovaným chemickým úderům, které spáchal režim prezidenta Bašára Asada, což platí i o posledním ničivém útoku v Dúmě.
Vzhledem k tomu, že většina základen „spojenců“ v Afghánistánu je primárně zásobována letecky, znamená informace (byť oficiálně popřená) o sestřelení afghánského vrtulníku s vysokými činiteli oficiální afghánské armády Talibanem bezprostředně po startu přenosným protiletadlovým systémem velmi špatnou zprávu pro vojáky všech zahraničních armád, přítomných v zemi.
Více než polovina nové techniky dodané Bundeswehru v roce 2017 není v současné době funkční.
Generálporučík americké armády, bývalý velitel pozemních sil v Evropě Ben Hodges řekl na bezpečnostnímu fóru ve Varšavě, že pravděpodobnost války s Čínou v příštích patnácti letech je velmi vysoká.
Kreml dnes označil za velmi znepokojivou informaci ruské armády, že na ruskou základnu v Sýrii zaútočila skupina dronů řízených z amerického letounu. Podle mluvčího Dmitrije Peskova není vyloučeno, že kauza bude předmětem rozhovoru prezidentů Vladimira Putina a Donalda Trumpa, kteří se mají 11. listopadu sejít v Paříži na okraj oslav 100. výročí ukončení první světové války.
Po incidentu se sestřeleným letadlem na syrském nebi zaujalo Rusko „tvrdší pozici“ ohledně činnosti izraelských leteckých sil v Sýrii, napsal izraelský deník Haaretz.
USA zvažují plavbu dalších lodí přes Tchaj-wanský průliv a zároveň posílají zprávu Číně o právu amerického vojáka pohybovat se po těchto a jakýchkoli mezinárodních vodách, uvedli dva američtí úředníci.
